Vase magnificence, pane rektore, Vase milosti, pane prevore, spectabiles et honorabiles, vázené dámy a vázení pánové.
Dovolte, abych Vás jménem dekana matematicko-fyzikální fakulty, prof. Nemecka, privítal na slavnostní inauguraci varhan a varhanním koncertu. Zároven bych rád pana dekana omluvil vzhledem k jeho pobytu v zahranicí.
Inaugurací varhan je zavrsena rekonstrukce této budovy, tzv. Profesního domu. Dovolte, abych pripomenul bohatou historii této budovy.
Po bitve na Bílé Hore jezuité usilovali o vybudování tzv. domu profese, Profesního domu, pro ubytování vyssích predstavitelu rádu. Obtízné jednání s obcí, malostranským magistrátem, ukoncilo az rozhodnutí Ferdinanda II. v r. 1625. Jezuité kupovali domy v této lokalite, získali gotický kostelík sv. Mikuláse (predchudce dnesního barokního kostela sv. Mikuláse). Zakládací akt jezuitského sídla provedl Albrecht z Valdstejna v r. 1628. Funkci farního kostela musela místo gotického kostelíka sv. Mikuláse prevzít rotunda sv. Václava, ale az po prestavbe v letech 1628 -1629 (v severním krídle objektu). Prutahy, zpusobené také odporem a neprízní malostranského magistrátu trvaly, poslední domek byl vykoupen az v r. 1671 a v r. 1673 bylo vydáno povolení strhnout gotický kostelík sv. Mikuláse a bylo zapocato se stavbou nového barokního kostela. Zároven pokracovala stavba Profesního domu, která byla dokoncena v letech 1690 az 1691, kostel sv. Mikuláse pak az v r. 1752, ale práce na nem trvaly az do zrusení jezuitského rádu Josefem II. v r. 1773. Smlouva s malostranským magistrátem zavazovala jezuitský rád k zachování rotundy sv. Václava (v podobe z let 1628 - 1629) jako unikátní románské památky a k jejímu zakomponování do nové barokní stavby Profesního domu. Nicméne spatná statika (napr. pri hloubení sklepu) vedla k tomu, ze rotunda byla v r. 1683 strzena a doslo k dohode zakomponovat do Profesního domu nový farní kostel sv. Václava. Tento nový kostel byl situován v severozápadním rohu objektu, s vlastním vchodem a byl de facto oddelen od Profesního domu.
Architekti, kterí se mimo jiných podíleli na stavbe byli Francesco Caratti, Giovanni Domenico Orsi de Orsini a Francesco Lurago.
Za zmínku stojí strohost stavby Profesního domu. K tomu doslo na doporucení vyssích predstavitelu rádu po kritice okázalosti stavby Klementina.
Pozoruhodnou skutecností je umístení jezuitské knihovny nad klenbou nového farního kostela sv. Václava. Sem byla pozdeji premístena jako válecná korist knihovna Heinricha Rantzaua (z jeho zámku blízko Hamburku), renesancního polyhistora, u kterého chvíli pobýval a tuto knihovnu uzíval Tycho Brahe po nuceném odchodu z Dánska.
Sám Profesní dum mel hlavní vchod z horního námestí v 1. patre. Toto patro vcetne refektáre bylo reprezentacní. Po r. 1773, kdy doslo ke zrusení jezuitského rádu Josefem II., pripadl Profesní dum státní správe, byl prestaven, kostel sv. Václava byl prepazen podlahami, sídlil zde vrchní zemský soud a budova se nazývala Zemský dum (nebo také Zemský dvur). Po r. 1918 objekt pripadl Ministerstvu financí, byla vestavena odbavovací hala státní banky, takzvaná rotunda a ve sklepech byly vybudovány trezory pro velkou cást státního pokladu. Univerzite Karlove objekt pripadl kolem roku 1960.
V únoru 2004 doslo k unikátnímu objevu zbytku rotundy sv. Václava. Puvodním zámerem fakulty bylo zprovoznení zasypaného prostoru v prízemí. Pri odstranování zásypu byly nejdríve objeveny zbytky románského zdiva rotundy a následne fragment románské reliéfní keramické dlazby vysehradského typu z první poloviny 12. století. Dochované terakotové dlazdice in situ jsou unikátním objevem nejen v Ceské republice.
Autorem výzdoby refektáre je Josef Kramolín, laický clen jezuitského rádu. Malby znázornují obvyklé biblické motivy. Kolmé steny a severní prucelí slouzily k prezentaci rádu, napr. tretí dvojice od severu zobrazuje sv. Ignáce z Loyoly a sv. Frantiska Xaverského. Na severním prucelí jsou tri blahoslavení japonstí mucedníci.
K vlastním varhanám - varhanní prospekt (varhanní skrín) pochází ze zrusených varhan odnekud ze severních Cech. Tato skrín byla pouzita na zakrytí stavebních úprav vyvolaných porusenou statikou v brevnovské bazilice sv. Markéty, která je soucástí benediktinského arciopatství sv.Vojtecha a sv. Markéty. Pri nedávné rekonstrukci klástera a obnove puvodní Dientzenhoferovy koncepce byla tato skrín sejmuta a velkorysostí jeho milosti, pana prevora Siostrzonka, venována MFF UK. Skrín byla dukladne rekonstruována a nyní slouzí jako okrasa nových varhan, které dodala firma Organa.
Rekonstrukce Profesního domu byla velmi nárocná a rád bych tímto podekoval vsem, kterí se na ní podíleli. Je mou milou povinností jmenovite podekovat predchozímu vedení Univerzity Karlovy v cele s rektorem prof. Wilhelmem, vedení MFF UK, dekanum prof. Sedlákovi a prof. Netukovi a tajemníkovi fakulty dr. Karasovi, který jiz bohuzel není mezi námi. Rád bych ocenil práci firmy Konstruktiva Konsit, která rekonstrukci provádela a rovnez citlivý prístup pana architekta Vrány. Instalace varhan se podarila díky spolecnému úsilí mnoha zúcastnených, nejvetsí zásluhu mají jeho milost prevor Siostrzonek, dr. Rejsek, ing. Cihar a prof. Syrový.