Velkolepé plány na zdolání hor jako Ortler, Gran Zebru a Monte Cevedale skoncily zrejme na nasí neschopnosti at uz technické, tak organizacní, protoze jsme si jednak nesehnali nekoho na lano na ledovce, ale taky jsme si v cas nebyli schopni zarezervovat jízdenku do Bolzána a tak jsme nakonec jeli o kousek vedle do Dolomit do okolí Cortiny d'ampezzo na nejaké ty ferraty. Dovezl nás tam CK Jenda za myslím hodne slusnou cenu, 1400 kc za zpátecní jízdenku.

V plánu jsme meli behem týdne v podstate obejít Cortinu od sedla Falzarego smerem na jih pres Monte Pelmo, Monte Antelao a Sorapiss. Celé to bylo plánované vecer pred odjezdem, takze jsme nemeli ani potuchu jak obtízné jsou výstupy na první zminované vrcholy, proste jsem tak nejak predpokládal, ze v Dolomitech na kazdý kopec vede ferrata a tak by nemel být problém ho zdolat. No tak na vsechny vrcholy ferraty nevedou. :-)

Neco o výstupu na Monte Pelmo se muzete docíst zde. Normální cesta je obtíznosti II UIIA a není to zádná ferrata, jen dole u nástupu je sipka vzhuru s nápisem Attacco.

O výstupu na Monte Antelao se muzete docíst zde a nebo zde. Tento výstup uz není tak obtízný jako na Monte Pelmo, ale presto jsme se vydali jen asi jedno sto výskových metru od Forcella Piccola. Problém byl v tom, ze se mi nelíbilo pocasí (vsak taky kolem poledne byla bourka) a pak jsme moc nevedeli co nás ceká. A to jsme asi tak necelou hodinku pred námi videli stoupat k vrcholku, jak jsme se pozdeji dozvedeli, skupinku Cechu.

V podstate z naseho dolomitování stojí tak za zmínku, ze jsme vylezli po ferrate na vrchol Averau (2647) od chaty rifuge Averau (2413), coz teda není zádný velký zázrak, ferratka je to krátká a tak moc nevadí pomerne tezsí obtíznost (odhaduji tak za C, ale na webu písou, ze je to A :-), tak uz sem asi fakt trochu moc mácka. Na svoji obhajobu muzu jen napsat, ze jsem uz lezl i D-cka a tak kdyz pominu, ze ferrata je krátká, tak mi nekteré pasáze prisli fyzicky docela nárocné).

Dalsím nasím heroickým výkonem bylo prekonání sedla Forcella del Ghiacciaio (2584). Za pekného pocasí by se jednalo o príjemnou cestu, ale zase jsem mel pocit, ze to není úplne to azuro co bych si predstavoval (jestli já se na to pocasí jen nevymlouvám, protoze skutecne jsme za celou tu dobu nezmokli, maximálne nás stan), ale mraky byly husté a v sedle jsem slysel nekolik hromu, coz není úplne optimální, kdyz jsme zrovna zacínali slézat ferratou a on ten mokrý vápenec taky nic moc nepridá. Nicméne se jde z pocátku pekným údolím, kde je mozno doplnit zásoby vody, pak se po suti a skále dojde k ledovcovému jezírku a následne se po snehu dojde a po chvíli hrabání v suti, na úzký, dlouhý a exponovaný hrebínek z nehoz se pak po relativne snadne ferrate spustíte pod skálu. Odtud uz snadno nejprve po skále a snehu, dále pak po pesine dojdete k chate Galassi.

Poslední akcní zálezitostí byl cástecný prechod Sorapissringu. Sli jsme od Forcella Grande (2255) po cástecne zajistené ceste Carlo Minazio (obtíznost prý za B). Kazdopádne nádherné výhledy do údolí z traverzující cesty. Asi bych príste nesel pres sedlo Forcella Alta del Banco (2321), ale obesel bych místo po druhé variante cesty. Zde byly jakési nápisy "No" a leze pomerne prudkým sutovým svahem mezi dvema skalami, je to takový komín, z pocátku nejistene, od pulky cástecne natazená lana, ale mám pocit, ze chybí zrovna tam, kde by se hodila. Ze sedla (které témer na vsechny strany pripomíná spís vrchol) se jde dolu do sedla Forcella Bassa del Banco (2128) volným terénem po louce a dále k bivaku Comici. Od Bivaku se potom stoupá nahoru peknou exponovanou cestou, která neciní zádné potíze a jsou zde bájecné výhledy do okolí. Ve chvíli kdy pod sebou zahlédnete Lago di Sorapiss (1923), pravdepodobne jiz víte kudy vede ferrata Alfonso Vandelli dolu k jezeru. Je to moc pekná cesta, obtíznosti asi jako ta na Averau (zde ovsem nikdo nediskutuje o C), ale tato je o hodne delsí.

Spaní jsme realizovali podle naseho homeless stylu ve stanu ve volné prírode. Nikomu to nevadilo a ani jsme asi nikoho moc pri stanování nepotkali, ale zároven ani nevyhledávali, t.j. staveli jsme stan dostatecne daleko od chat, alespon aby na nás nebylo prímo videt. Mám pocit, ze je to Italum úplne jedno, nikdo to tam nedelá a tak s tím nemají problém.

Papání jsme si vezli s sebou, abychom se nezdrzovali nakupováním. Jednou jsme doplnily zásoby v Borca di Cadore. Jinak jsme za tech 8 dní nachodily cca 160 km a nastoupali 6500 metru, coz je myslím docela pekná procházka. Zase bych nekdy do Dolomit zajel a neco pekného tam slezl.

Vsem jiste prijde vhod turistická mapa s nácrtkem nasí cesty. Italy-IGM 50 - AURONZO DI CADORE, Italy-IGM 50 - CORTINA D'AMPEZZO 029, Italy-IGM 50 - DOBBIACO 016, Italy-Tobacco - 003 - cortina d'ampezzo e dolomiti ampezzane, Italy-Tobacco - 015 - marmolada - pelmo - civetta - moiazza, Italy-Tobacco - 025 - dolomiti di zoldo cadorine e agordine.