---

Mám pocit, ze to s námi jde z kopce, nemá cenu spekulovat nad tím, cím to je, neprehlédnutelným faktem, ale zustává skutecnost, ze za poslední dva roky, jsme nevylezli na zádný kopec prevysující 3000 metru, coz se nedá hodnotit jinak, nez bída. Proto pokud se mezi vámi nachází nekdo, kdo cas od casu vyrází do hor presahující 3000 metru na VHT a chybí mu spolecnost, budeme rádi kdyz se ozve, nebt jinak se asi nikam nevypravíme. Takze jak letos prislo na radu Norsko? No uz nejaký pátek o této zemi uvazujeme, ale spíse nez dobrodruzství v horském terénu jsme zde videli mnoho prílezitostí pro strávení poklidných výletíku lehce nad duchodem. Nicméne hit letosní sezóny byla Gruzie, ale tam se nám nepodarilo sehnat partáky na ledovec a tak jsme museli od techto i jiných ledovcových plánu ustoupit. Zde samozrejme platí to samé jako v predchozím odstavci, máte zájem, napiste, zajedeme nekam na víkend na Kralický Snezník, nebo tak nekam a domluvíme se, jak to udeláme. Poslední hrebícek do rakve skutecnému dobrodruzství byl pak muj zvrtnutý kotník, coz se mi az neuveritelne stalo na konci cervna pri badmintonu na asfaltové silnici a nejak jsem si stále nebyl jist, zda ho budu moci zapojit na 100%. Takze nakonec Norsko na dva týdny, jeden týden tesne za polárním kruhem v oblasti národních parku Svartisen a Junkerdal a druhý týden o poznání jizneji v národních parcích Rondane a Dovre. Cestu do Norska jsme realizovali letecky se spolecností norwegian.com. Tam jsme leteli do mesta Trondheim a zpet pak z hlavního mesta Norska Oslo. Presuny po Norsku mezi severem a jihem nám zpríjemnila cesta nocními vlaky a k tomuto úcelu jsme si porídili jízdenku interrail, konkrétne InterRail One Country Pass pro Norsko na libovolné tri dny v mesíci. Mozná si nekdo rekne na kolik taková sranda vyjde. Tak tedy letenky do Trondheimu objednané cca tri dny predem pro dva stáli 343 EUR, coz delalo 9058 CZK a letenka zpet z Osla objednaná v témz termínu, tudíz skoro tri týdny predem stála, 112 EUR, coz bylo 2970 CZK. K tomu interrail pro me za 189 EUR t.j. 4933 CZK a pro Sasu za 125 EUR t.j. 3262 CZK. Secteno podtrzeno za cestu jsme vyplázli cca 20000 CZK za dva. K tomu je pak potreba pripocítat 100 NOK za plynovou kartusi kompatibilní s VAR2, 100 NOK za rezervaci dvou míst v nocním vlaku, 120 NOK za vlak pro dva z letiste do Tronheimu, nákup potravin na druhý týden naseho pobytu a záverecné pozírání po návratu z hor a pred odletem zpet do vlasti. Celkem asi 1100 NOK. Takze úplne dohromady to stálo cca 23500 CZK. Jak na to koukám je to v podstate za podobnou cenu jako to delají cestovky, ale bez jídla. Kdyz pojedete vlastním autem patrne hodne usetríte, ale budete muset hodne rídit. Co se pocasí týce, tak predpoved pocasí jsme získávali ze serveru www.yr.no, je to moc pekná animovaná hracicka, nicméne lepsí pocasí nám nevycarovala. Pokud sháníte porádnou mapu Norska, tak si jednoduse stáhnete MapView a máte po starostech.

V pátek po práci jsme v Brne sedli na vlak a odjeli k Sasi domu do Ceského Brodu, kde jsme prespali a v sobotu brzo ráno vyrazili na Ruzynské letiste. Po odbavení zavazadel, jsme neco cekali a pak uz sedli do letadla, chvíli se kochali výhledy a pak Sasa znechucená tím, ze nedostaneme nic k jídlu a já tím, ze jsem byl za poslední dny pomerne nevyspalý, jsme usnuli. Pak následovalo príjemné pristání na malém letisti za Trondheimem. Po té jsme poobedvali za letistem u jezera a vydali se na vlak do Trondheimu. Nebylo tu ovsem nádrazí jen nejaká masina, co po nás chtela kreditku nebo mince. Tak jsme si sli rozmenit posléze se ukázalo, ze masina uz nechce ani mince, ale jen kreditku. Tak se nám nakonec podarilo presvedcit jednoho Nora, aby nám jízdenky koupil a mi mu dali nase mince. Nechali jsme mu 10 NOK dýsko, nebt nemel na zpet, za to nám ale sehnal prodejnu, kde meli bomby na nás VAR 2 varic.

V Trondheimu jsme nejprve zakoupili tu bombu, pak se trochu porozhlédli po meste a zakoupili si rezervaci na nocní vlak. Nakonec jsme zjistili, ze není povinná, ale pro lepsí pocit, jsme jí koupili a myslím, lepsí, nez celou noc stát nekde v ulicce. Pak jsme si neco nakoupili k veceri a zacali to bastit u kostela na lavicce, k tomu nám hrál koncert z námestí. Po vecerní procházce po prístavu jsme nastoupili kolem 22:00 do pristaveného vlaku a sli spát.

Soucástí rezervace je malý balícek obsahující deku, spunty do usí, klapky na oci a nafukovací polstárek. Sedadla byla pekne sklápecí a jeste jsme si mohli zatáhnout záves. Pruvodcí se nás pak zeptal kam jedeme, zapsal si to a pak uz nás nechal být. Ráno nám prisel ríct, ze uz budeme vystupovat.

V Roklandu za polárním kruhem nás privítala mlha a zima. V okolí nádrazí nikde nikdo a tak jsme se prioblékli a zacali na zemi varit nasi oblíbenou snídani, ovesné vlocky. Tato pochoutka doslova vehnala Sasi do ocí slzicky a tak tu byl první vzlykot za polárním kruhem. No a pak uz jsme zacali stoupat po silnici místní krajinou. Na první pohled smísené lesy jako u nás, ale na druhý je videt, ze jsou jaksi dukladneji zamíchané, zrejme více puvodní. Docela pekná divocina, kterou kazila prítomnost ovcí se zvonky a cas od casu nejaké té turistické ci lovecké chaty.

Co me ale skutecne za polárním kruhem sokovalo, bylo mnozství hub. Mozná to vsichni víte, ale já proste cumel jako brko. Ty co to netusili to proste z vyprávení pravdepodobne nikdy nedokází pochopit, jak obrovské az sílené mnozství jedlých hub tady roste. Kdyz se totiz u nás rekne jdeme na houby, myslíme tím, ze je jako jdeme hledat. Pak celý den brousíme po lese a v lepsím prípade doneseme dva kýble hub, v horsím malý kosík a na dne pár holubinek. V Norsku je to ale jiné. Tam se na houby chodí predevsím vybírat. V oblasti kde jsme se pohybovali rostli predevsím kozáci a kremenáci, zrejme je to tím, ze jsou vsude brízky a borovice. No a s tím výberem je to tak, ze si stoupnete na kraj cesty, pred sebou vidíte tak dvacet pekne vzrostlých hub a vy si vyberete tak dve nejhezcí a jdete tak o deset metru stranou, kde postup opakujete, dokud za hodinu nemáte padesátikilový pytel hub a pro letosek máte houby z krku :-).

Jak tak stoupáme výs, kolem 500 m.n.m. uz porost znacne rídne a brízky jsou znacne polámané, asi tu nejsou vzdy pohostinné podmínky. Hub ubývá, zato ale pribývá bazin. To je taky kapitola sama pro sebe. Kdyz se podíváte na mapu Norska nenajdete tam snad skoro ctverecní kilometr, kde by se nevyskytoval aspon jeden potok, jezírko, nebo aspon bazinka. Trochu jsem se toho z pocátku obával, nebt dosud jsem nikdy nebyl v podobné krajine a tak pri pohledu na mapu jsem pomalu ztrácel pevnou zem pod jejíma nohama :-). Skutecnost nebyla ovsem tak dramatická jako mé predstavy, ve kterých jsem se po krk v bláte prodíral raselinistem. Ve skutecnosti jsme nikdy nezahuceli po kolena, jen obcas nám to nateklo vrchem do pohorek. Ale velkou cást pochodu jsme se pohybovali na pomerne mekkém podkladu, který príjemne pruzil, zvláste tedy v údolích a okolí vody.

Dalsí zvlástností Norska je pomerne velké mnozství samoobsluzných turistických chat, které jsou na nase pomery velmi dobre vybavené. Samozrejmostí je láhev s propan-butanem na varení, spousta nádobí, kamna a nasekané dríví v pytlích. Podle velikosti chaty neco postelí, obvykle tak pro 3-5 lidí, casto vedle hlavní chaty je jedna az dve vedlejsí chatky, pro prípadný vetsi zájem turistu. Vetsina techto chat je zamcených a je pro ne nutné si vypujcit klíc, coz prý stojí v rámci clenství v Norském turistickém spolku 400 NOK na rok, ale klíc vám prý zustane. Pak se tu taky platí poplatek za kazdý den pobytu, pro clena 100 NOK za noc, pro neclena 200 NOK. Více si prectete treba zde.

Jiz první den za polárním kruhem, se nám podarilo spatrit místní divokou zver. Bylo to odpoledne u jezera Over-Oksvatnet, kdyz jsme uvideli jednoho soba. Asi po pul hodine polem nás bezelo celé stádo. Za nekolik dní jsme se ale dozvedeli, ze se nejedná o divoké, ale spíse polodivoké soby, které si tu chovají, tak jako na Slovensku treba ovce. Z ostatních zvírecích tvoru jsme nevideli uz zádné. Ani losa, rosomáka, rysa, medveda a dokonce ani vlka. Za to jsme videli navíc nejaké snezné slepice a jednoho tetreva. Taky po kraji chodí hodne lovcu sobu.

Pocasí jsme meli za polárním kruhem nejaké divné, tak to tu snad ani nechci popisovat, aby to nekdo nebral za bernou minci. No proste nám nejakou tu cást pobytu prselo, coz nás nepotesilo. Ale byly i pekné dny a tak je myslím i na co vzpomínat.

Se stanováním v národním parku jsme nemeli zádný problém, ale slysel jsem, ze se to nesmí a ze se za to u chat platí, ale tam kde jsme byli nikdo jiný ani nebyl a tak nikdo nic nechtel.

Jeste se musím pochlubit, co jsme si ze severu privezli. Je to paruzek ze soba. Sasa ho nasla nedaleko cesty ve Svartisenu a já ho pak nosil celou dobu na batuzku a nakonec jsme s ním odleteli do Cech.

Do NP Rondane jsme prijeli nocním vlakem do mestecka Otta, kde jsme v supermarketech dokoupili jídlo na týdenní pochod. Trochu jsme meli obavy zda zde sezeneme jídlo o víkendu, ale nase obavy byly zbytecné. V Roklandu, nebo Lonsdalu jsme nevideli zádnou prílezitost, ale tady na "jihu" bylo at uz v Otta, nebo Dombasu hned nekolik obchodáku. K obedu jsme si na lavicce v parku ohráli konzervu a po malé destové prehánce jsme zacali stoupat po silnici k Rondane. Po nekolika serpentinách nám ale zastavit Nor a ze nás sveze a tak jsme neváhali a naskocili. Dokonce za nás zaplatil vjezdné a vysadil nás az na nejvyssím parkovisti. Toz jsme mu podekovali a vydali se k horám.

Rondane je turisticky hodne navstevované, alespon k vzhledem k nasim zkusenostem ze severu, kde nebyl nikdo. Zde kousek za parkovistem kempoval celý autobus od Alpiny. Stany zde stály tak jak koho napadlo, ze si ho postaví, kousek opodál lezely nejaké batohy a tak jsme si tu téz kus od cesty nechali pohozené batohy a sli nalehko na Storronden. Dalsí dny jsme chodili stále bez batohu, ale uz jsme nechali na míste postavený stan a v nem veskerý nás bordel.

Druhá polovina pobytu v Rondane byla ve znamení osklivého pocasí a tak jsme pochodovali do Dombasu, casto v mlze, obcas v desti, sem tam vysvitlo i slunce. V NP Dovre se nám podarilo prespat v jedné asi rybárské chate u jezera Storrvatnet. Mám z toho divný pocit jeste dnes. Byli jsme celý promocený a kdyz jsme dosli k jezeru, Sasa zkusila jednu chatku, nebyla zamcená, ale masivní zámek vysel vedle a ubydlela se tam. Mela sice taky pocit, ze majitel si odskocil jen na záchod, nebt za dvermi byly holinky a kabát, ale to jí nevadilo. Uspokojilo jí, ze objevila huttebuk, coz prý znamená, ze se tu muze bydlet a tak jsme bydleli.

Poslední den jsme si vyhradili na prohlídku Osla, udelalo se nám hezky a tak jsme chodili po meste, fotili kde co, bastili jídlo ze supermarketu a proste si uzívali idylku v civilizaci. Na vecer jsme pak nasedli na vlak a odjeli na letiste, kde jsme si pak za pristávací dráhou postavili stan a ráno pak odleteli zpet domu. Jinak v Oslu jsme navstívili pevnost, byla trochu v rekonstrukci, vubec i vetsina kostelu byla v rekonstrukci. Pak jsme jeste navstívili park plný divných postav nahých lidí a nakonec jsme shlédli národní galerii. Bylo zde spousta obrázku, mnoho krajinek, které Sasa neocenila, ale za to nekteré barevne málo verné "cmáranice" ji prímo uchvacovali :-). No byl to pekný výletík.

Den	Datum	Vzdálenost [km]	Stoupání [m]	Klesání [m]	Pocasí	Popis
1.	16.08.2009	26,4	790	164		Rokland (24) - Jarbrufjell - obed - jezero Over-Oksvatnet (593) - Nordstuskaret (nocleh ve stanu u jezera)
2.	17.08.2009	30,4	661	386		chata Bjellavasstua - jezero nordre Bjollavatnet (706) - obed - jezero Lonstindvatnet (1064) - údolí rícky Kjemabekken (nocleh ve stanu u reky)
3.	18.08.2009	35,9	664	994		Kjemabekken - jezero Kjemavatnet (626) - Lonsdal - jezero vestre Viskisvatnet (502) - Flatviskis (638) - obed - Junkerdal fjellsenter - chata Trygvebu - chata Argaladhytta (nocleh)
4.	19.08.2009	26,4	647	502		chata Argaladhytta - jezero Balvatnet (595) - obed - Storengskaret (1088) - nocleh v údolí u potoka
5.	20.08.2009	23,6	408	462		údolí u potoka - jezero Salbergvatnet - Leipibakken - údolí Rykkjedalen - Batfjellknausen - jezero store Sauvatnet (641) (nocleh ve stanu u jezera)
6.	21.08.2009	27,4	740	898		jezero store Sauvatnet (641) - jezero Solvagvatnet (705) - chata Solvagli - kanon Junkerdalsurda - silnice E6 - Lonsdal (nocleh ve vlaku)
7.	22.08.2009	34,5(19,4)	1865(1273)	946		Otta - parkoviste Spranghaugen - jezero Rondvatnet (1167) - Storronden (2138) - nocleh ve stanu nedaleko chaty Rondvassbu
8.	23.08.2009	47,7	1974	1968		chata Rondvassbu - Rondhalsen - Rondvassdalen - jezero Bergedalstjonnen (1233) - nedaleko chaty Doralseter - obed - vyschlé jezero Neverbutjonne - Hogronden (2118) - Sore Oksle (1779) - chata Bjornhollia - jezera Illmantjonnen (1274) - stan u Rondvassbu
9.	24.08.2009	0	0	0		Výlet okolo stanu - chata Rondvassbu - stan
10.	25.08.2009	24,3	427	479		stan u Rondvassbu - chatrc Ljosabue - chata Peer Gynt-hytta - chata Smuksjoseter fjellstue (1121) - Hovringen - nocleh ve stanu u potoka Kvannsladalsae
11.	26.08.2009	15,1	576	508		potok Kvannsladalsae - Sletthoe (1577) - kolem chatky Raudhamran - nocleh v chate u jezera Storrvatnet (1223)
12.	27.08.2009	30,7	821	1034		jezero Storrvatnet (1223) - chata Grimsdalshytta - kolem Halvfarhoe - Fokstugu - nocleh nedaleko E6 na malém kopecku
13.	28.08.2009	10,6	26	393		Nedaleko E6 - Dombas
celkem		317,9	9007	8734