Zatmeni Slunce do roku 2000

Zatmeni Slunce (presneji receno zakryt Slunce Mesicem) patri bezesporu k nejzajimavejsim jevum odehravajicim se na obloze. Tento pozoruhodnzy astronomicky ukaz pouta na sebe pozornost nejen profesionalnich ci amaterskych astronomu, ale i nejsirsi verejnosti. 12. rijna 1996 nastalo castecne zatmeni Slunce, ktere bylo pozorovatelne i z naseho uzemi. Podivejme se do neprilis vzdalene budoucnosti a povezme si neco o jednotlivych zatmenich. Co nas tedy ceka a nemine? Do konce 20. stoleti, tedy do roku 2000 vcetne, nastane celkem 10 zatmeni Slunce - tri uplna, dve prstencova a pet castecnych. U nas bude pozorovatelne jedine - 11. srpna 1999, a to pouze jako castecne.

Uz 9. brezna 1997 dojde v severovychodni Asii k uplnemu zatmeni Slunce. Plny stin zasahne zemsky povrch na vychode Kazachstanu v 0 h 41 min svetoveho casu (UT). Mesicni stin se pak presune na uzemi Mongolska, kde v 0 h 48 min UT mine severne Ulanbatar. Z hlavniho mesta Mongolska to bude jiste zajimavy pohled, nebot zde Mesic zakryje 99,6 % slunecniho kotouce. Mesto Darchan lezi pouze 30 km jizne od centralni linie. Uplne zatmeni zde bude trvat 2 min 23 s, pricemz Slunce se bude nachazet 12 stupnu nad obzorem (v 0:50 UT). Severne od pasu totality se nachazi ruske mesto Irkutsk, kde maximalni faze 0,988 nastane v 0:54 UT. Nejvetsim sidlem, ktere lezi v pasu totality, je Cita s vice nez 300 000 obyvateli. Uplne zatmeni tam nastava v 1:00 UT a bude trvat 2 min 15 s. Misto s nejdelsim trvanim uplneho zatmeni se naleza na uzemi Ruske federace a ma souradnice 57,8° s. s., 130,7° v. d. Stred zatmeni zde nastava v 1:23:45 UT, pricemz doba trvani bude 2 min 50 s. Slunce se bude nachazet ve vysce 23 stupnu nad obzorem, sirka pasu totality je 356 km a pro predstavu uvedme, ze stin zde pobezi rychlosti 0,836 km/s. Stin Mesice pak pokraruje severnimi oblastmi Sibire a pres Vychodosibirske more az do Severniho ledoveho oceanu. Pas totality konci nedaleko severniho polu ve 2:06 UT. Za necelou pulhodinu urazi mesicni stin po zemskem povrchu asi 6 800 km.

Z meteorologickeho hlediska se jako nejpriznivejsi oblast jevi Sibir, kde je 80 % pravdepodobnost jasne oblohy, avsak nevyhodou jsou tuhe mrazy (teplota -40°C zde neni vyjimkou). O neco tepleji je v Mongolsku (kolem -10°C), pricemz pravdepodobnost jasneho pocasi je take jeste prijatelna (60 %). Zpestrenim tohoto zatmeni by mela byt kometa C/1995 O1 (Hale-Bopp). Zatim jsou znamy pouze dva pripady pozorovani komety pouhym okem pri zatmeni Slunce (konkretne z let 1882 a 1948). Kometa Hale-Bopp, jejiz jasnost by mela 9. brezna dosahovat -0,6 mag, se bude nachazet v uhlove vzdalenosti 46° od Slunce. K vyfotografovani komety a zatmeni zaroven je tedy zapotrebi sirokouhly objektiv s ohniskovou vzdalenosti do 35 mm. Zatmeni 9. brezna navic zkrasli svou pritomnosti planety Merkur, Venuse, Jupiter a Saturn.

Dalsi uplne zatmeni Slunce nastava 26. unora 1998. Toto zatmeni bude mit nejdelsi trvani uplne faze ze vsech tri zatmeni, ktera jeste v tomto tisicileti nastanou. Nanestesti stin Mesice zasahne predevsim more a oceany. Zatmeni zacina v 15:46 UT ve vychodnim Pacifiku, jizne od rovniku. Pas totality zasahne galapazske ostrovy Isabela, Pinta a Marchena. Maximalni faze nastava v 17:28 UT v Tichem oceanu asi 600 km zapadne od kolumbijskeho pobrezi, pricemz doba trvani uplneho zatmeni bude 4 min 9 s. Pro zajimavost jeste uvedme, ze Slunce bude 76° nad obzorem, pas totality ma v tomto miste sirku 151 km a rychlost stinu je 0,592 km za sekundu. Jizni Ameriku navstivi mesicni stin pri hranicich Panamy s Kolumbii. Pas totality pote pokracuje pres severni Kolumbii. Mesto Valledupar lezici pri hranicich s Venezuelou se nachazi 20 km severne od centralni linie. Uplne zatmeni zde potrva temer tri a pul minuty. Venezuelsky pristav Maracaibo lezi 50 kilometru jizne od stredove stopy (uplna faze potrva asi tri minuty). Mesicni stin definitivne opousti kontinent na poloostrove Paraguana. Uplne zatmeni navstivi jeste nektere ostrovy v Karibskem mori. Pas totality prochazi nejprve pres Arubu, dale pak zasahne Curacao a Bonaire z Nizozemskych Antil. Plny stin bude vrzen tez na britsky Montserrat, francouzsky Guadeloupe a ostrov Antiguu. Nekolik tisic kilometru bezi stin pres Atlantsky ocean. Zatmeni konci v 19:09 UT asi 1000 km zapadnw od marockych brehu. Behem tri hodin a triadvaceti minut urazi mesicni stin po zemskem povrchu asi 14 000 kilometru.

Nejpriznivejsi meteorologicke podminky ma severovychod Kolumbie a ostrovy Aruba a Curacao s 80 % pravdepodobnosti jasne oblohy. Pri tomto zatmeni budou nad obzorem vsechny jasnejsi planety (Jupiter napriklad necele tri stupne zapadne od Slunce).

Pro nas jako Evropany, bude bezesporu nejzajimavejsim zatmeni ktere nastane ve stredu 11. srpna 1999. A protoze v roce 2000 jiz k zadnemu jinemu uplnemu zatmeni nedojde, muze se toto zatmeni honosit titulem posledni ve 20. stoleti a posledni ve druhem tisicileti. Zatmeni zacina v 9:30 UT v Atlantskem oceanu nedaleko severoamerickeho pobrezi, 300 km jizne od Noveho Skotska. Pas uplneho zatmeni putuje pres ocean a jako prvni pevninu zasahne Cornwall, jihozapadni cip Britanie. Na evropsky kontinent vstupuje stin nejprve do severni Francie, pricemz Pariz mine o pouhych 20 kilometru. Pri pohledu z Eiffelovy veze bude Mesic zakryvat 99,4% slunecniho disku. Pas totality zasahuje jizni Belgii a Lucembursko. Pote vstupuje na uzemi Nemecka, kde projde predevsim jeho jiznimi oblastmi. Badensko-wurtenberska metropole Stuttgart lezi takrka na centralni linii (uplna faze zde trva 2 min 17 s). Zatmeni potrva pres dve minuty v Mnichove, ktery lezi nekolik desitek kilometru jizne od stredove linie. Z dalsich nemeckych mest se v pasu totality nachazeji napriklad Saarbrucken, Karlsruhe, Tubingen, Ulm, Augsburg, Ingolstat a Landshut. Stim Mesice se presouva do Rakouska. Uplne zatmeni bude pozorovatelne napriklad ze Salzburgu, Lince, ktery lezi na severnim okraji pasu totality nebo z Gratze, ktery se naopak nachazi v jizni casti pasu. Mesicnim stinem bude zasazen nejsevernejsi cip Slovinska. Zatmeni pokracuje pres Madarsko, kde kuprikladu cely Balaton lezi v pasu totality. Uplne zatmeni bude dale viditelne napr. ze Szekesfehervaru, Kecskemetu nebo Szegedu. Stin Mesice navstivi i severni cast Jugoslavie (srbske mesto Suboticu). Pas totality pak vstupuje na uzemi Rumunska, kde se mimojine nachazi misto s nejdelsim trvanim tohoto zatmeni vubec (mesto Rimnicu Vilcea na jiznich svazich Karpat, doba trvani uplne faze 2 min 23 s, vyska nad obzorem 59 stupnu). Z rumunskych mest budou zasazena plnym stinem napriklad Arad, Timisoara, Pitesti a hlavni mesto Bukurest, ktera lezi primo na centralni linii. Pas totality pote, co projde severovychodni casti Bulharska, smruje pres Cerne more do Turecka. Mesicni stin pokracuje pres Iran, Pakistan a Indii do Bengalskeho zalivu, kde ve 12:34 UT zatmeni konci.

Z meteorologickeho hlediska se jako nejpriznivejsi jevi jihovychodni oblasti Turecka, kde je temer 100% pravdepodobnost jasne oblohy. Ovsem zde je take relativne vysoka pravdepodobnost, ze to bude vase posledni zatmeni (obcanska valka v Kurdistanu). Z Evropy jsou nejvetsi sance pripisovany severni Francii (60% pravdepodobnost ciste oblohy), jinak jizni Nemecko 38%, Rakousko 30%, Madarsko a zapadni Rumunsko 33%, Karpaty 5%, jihovychodni Rumunsko a severovychod Bulharska 40%.

Ve strucnosti se jeste zminime o dvou prstencovych zatmenich. Prvni nastava 22. srpna 1998 a je pozorovatelne z Indonesie a zapadniho Pacifiku. Druhe zatmeni bude 16. unora 1999 a lze jej spatrit z jizniho Indickeho oceanu a z Australie.

V 21. stoleti nastane 68 uplnych, 72 prstencovych, 7 prstencovo-uplnych a 77 castecnych zatmeni Slunce. Ale o nich zas za par let...

S pripadnymi pripominkami, dotazy ci namety se prosim obracejte na administratora techto stranek. Administratorem techto stranek je Vladimir Kopecky Jr. Posledni revize teto stranky 8. 5. 1997.