Chromosfera je pomnerne ridka vrstva o vysce priblizne 104 km
lezici nad fotosferou. Vzhledem k nizke hustote prispiva jen 0.1% k celkovemu
zareni slunecniho disku. Mimo vzacne okamziky uplneho zatmeni Slunce je mozno
pozorovat chromosferu filtry nebo jinym zarizenim, vymezujicim velmi uzky
(0.1 az 0.2 nm) obor spektra shodny s vlnovou delkou car slunecniho spektra,
jako jsou cary H+K ionizovaneho vapniku, cary vodiku apod.
Vyznamna jsou pozorovani v cervene care H-alfa, v niz se okraj Slunce
jevi jako horici prerie. Jednotlive "plamenky;", zvane spikule,
dosahuji vysky az 2.104 km. Ve svetle ionizovaneho vapniku je
dulezite pozorovani jasnych poli, tzv. flokuli, ktere se vyskytuji v
oblastech se silnym magnetickym polem.
Chromosfera je znacne ovlivnovana konvektivni vrstvou u povrchu Slunce. Konvektivni proudy vyvolavaji mohutne zvukove razove vlny, ktere prenaseji energii pres fotosferu do chromosfery a dale do korony. Dalsimi vyznamnymi jevy, ktere lze pozorovat v chromosfere jsou chromosfericke erupce.
 |
S pripadnymi pripominkami, dotazy ci namety
se prosim obracejte na administratora techto stranek.
|
 |