Je-li Mesic v novu, muze se stat, ze jeho kotouc prejde pres slunecni disk -
pak pozorujeme castecne nebo uplne zatmenie Slunce (viz obrazek).
Vzhledem k tomu, ze je rovina drahy Mesice sklonena k ekliptice pod uhlem
5 stupnu, k zatmeni muze dojit jen tehdy, nachazi-li se Mesic v novu a
soucasne pobliz nektereho ze dvou uzlu sve drahy (uzly jsou pruseciky
drahy Mesice a ekliptiky, tj. roviny drahy Zeme). Oblast na zmeskem povrchu
odkud lze sledovat uplene zatmeni je vymezena tecnymi paprsky. Mista zasazena
plnym stinem maji uplne zatmeni Slunce, zatimco mista zasazena polostinem
maji jen zatmeni castecne. Plocha plneho stinu je znacne omezena, nebot
mesicni stin vrzeny na Zemi ma prumer nejvyse 270 km (v prumeru vsak jeno
160 km). Draha, kterou stin vytvari na zemskem povrchu se nazyva pasem
totality. Po povrchu se stin pohybuje rychlosti 0,6 km/s, takze uplne
slunecni zatmeni trva maximalne 7,5 minuty. Nekdy se dokonce stane, ze vrchol
plneho stinu konci nad povrchem zemskym. V takovem pripade spatrime
prstencove zatmeni v oblasti lezici v prodlouzenem plnem stinu a zatmeni
castecne v oblasti zasazene polostinem.
Opakovani zatmeni je vazano na vzajemnou polohu Slunce a Mesice tak, jak si je promitame ze Zeme na nebe. Mesicni draha je odchylena od ekliptiky o 5 stupnu. Proto muze zatmeni vzniknoutjen tehdy, kdyz je Slunce blizko jednoho z uzlu mesicni drahy s ekliptikou. Soucasne musi byt take Mesic v novu. Uzly mesicni drahy postupuji po eliptice proti pohybu slunecnimu. Proto se Slunce vrati ke stejnemu uzlu za dobu kratsi jednoho roku. Tato doba cita 346,62 dni. Mesic se vraci do novu v dobe rovne delce synodickeho mesice, t.j. 29,53059 dne. Zatmeni se tedy budou opakovat v dobe v niz jsou celistve obsazeny obe vyse zminene periody. Velmi priblizne je to 18 let a 10 dni. Tato perioda byla znama jiz chaldejskym astronomum od 6. stoleti pred nasim letopoctem pod jmenem saros. Maly rozdil pusobi, ze se viditelnost kazdeho nasledujiciho zatmeni posouva asi o tretinu zemskeho obvodu na zapad. Soucasne se posouva ponekud na sever, takze po urcitem poctu opakovani se z uplneho zatmeni stane jen castecne a nakonec vymizi uplne. Takovy cyklus zacinajici castecnym zatmenim u jizniho polu a koncici opet castecnym zatmenim u polu severniho trva zhruba 1300 let a obsahuje na 70 slunecnich zatmeni.
Z historie zatmeni. Uplna zatmeni Slunce budila odpradavna pozornost, ci spise hruzu a strach. Nejstarsi zprava o pozorovani slunecniho zatmeni pochazi z cinskych analu z roku 2134 pr.n.l. Z pozdejsich let mame zaznamy o cetnych zatmenich v Konfuciove kronice, ktera zaznamenava udalosti v obdobi roku 772 az 481 pr.n.l. Znama jsou rovnez liceni zatmeni z asyrskych desticek a Stareho Zakona. Historicky velmi zname je zatmeni z roku 585 pr.n.l., ktere podle Herodotova liceni predpovedel recky filosof Thales Miletsky. Ukoncilo dlouholetou nerozhodnou valku mezi Medy a Lydy. Prvni uplne zatmeni Slunce pozorovane v historicke dobe v Praze bylo 7. cervna 1415 a tehdejsi kronikari jej uvadeli v souvislost s upalenim Mistra Jana Husa. Zaznamy o zatmenich jsou tak velmi dulezitou pomuckou pro dejepisce.
Vyznam pozorovani zatmeni tkvi predevsim v zpresnovani
vzajemne polohy obou teles. Koncem 17. stoleti upozornil E. Halley na
zaklade porovnani starych pozorovani zatmeni na moznost zrychlovani
mesicniho pohybu. Pozdejsi vypocty skutecne ukazaly existenci takoveho
zrychlovani, a to asi o 11'' za stoleti.
Prvni ponekud podrobnejsi liceni zatmeni Slunce mame z roku 1836. Toto
prstencove zatmeni pozoroval Baily a objevil ukaz po nem nazvany
Bailyho perly. Jsou to male zbytky slunecniho kotouce vykrojene
nepravidelnym mesicnim okrajem a znacne zvetsene iradiaci. I pres veliky
zajem o pozorovani zatmeni byla pozorovani korony a protuberanci pricitana az
do roku 1860 atmosfere Mesice. Pri zatmeni roku 1870 poprve Youngovi
podarilo pozorovat tzv. bleskove spektrum slunecni korony.
Ve 20. stoleti se stalo pozorovani upleho zatmeni Slunce zakladem pro
potvrzeni Einsteinovy teorie relativity. Einstein ve sve teorii
predpoklada, ze se svetelny paprsek uchyluje gravitacnim pusobenim telesa, v
jehoz blizkosti se nachazi. Promerovani hvezd na fotografiich uplneho zatmeni
Slunce z roku 1919, ktere byly porizeny behem expedic do Brazilie a v Principe
v Africe, ukazolo odchylky paprsku mezi 1.65'' az 2.06''. Teorie predpokladala
odchylku paprsku 1.75'', coz byla vynikajici shoda. Dnes, v dobe kosmickych
sond vsak jiz vyznam takovych pozorovani klesa.
 |
S pripadnymi pripominkami, dotazy ci namety
se prosim obracejte na administratora techto stranek.
|
 |