Inspirován Dušanovým deníčkem píši deníček vlastní, kde budu psát drobné poznámky, události, postřehy a názory, samozřejmě především své.
V genezi stránky se budu zmiňovat jen o závažnějších změnách v deníčku.
Řazeno inverzně chronologicky.
Postupem času zjišťuji, že si sem raději a raději zapisuji osobní zážitky - pro své potěšení při vzpomínání.
Už týden mě trápí zánět šlach na rukách. To je taková hloupá nemoc, protože se léčí klidem a mastičkami, a když to nezabere, tak klidem v sádře.
Měl jsem to před půl rokem, to mi mastičky zabraly po dvou týdnech. Tak uvidíme.
Letos je velmi pěkný a teplý podzim. V neděli krásně svítilo sluníčko, a tak jsme s Danulkou jeli na chvilku do lesa. Dojeli jsme do Libovice a tamodtud se šli projít přes pole do lesa na Kejkole.
Bylo to moc hezké. Cestou zpátky jsme našli pár hrušek a byly docela dobré.
K večeru jsem zkouknul filmy, které jsem si nahrál předchozí noci z HBO, které zase na chvilku máme. Nebezpečnou rychlost 2 jsem po třetině vypnul, dost špatný film, ale 8mm s Nicholasem Cagem se mi líbilo. Akorát mi těsně před koncem došla páska, takže nevím, jak to dopadlo v bytě Mašiny.
Jo, také jsem byl dneska u voleb, šlo o druhé kolo voleb do senátu, volil jsem Bártu.
Dneska jsme byli s Danulkou v Dividýlku na představení Hotel Infercontinental. Hrálo jakési amatérské sdružení z Kladna a až na nic moc konec to bylo super.
Šlo o krátké nezávislé scény o fantastických bytostech (vodník, polednice, upír), v druhé půlce delší příběh o peklu.
Ty krátké scény byly velmi dobré, moc jsem se bavil. Delší příběh o hotelu Infercontinental začal také dobře, ale ke konci už to nemělo myšlenku a byla to nuda. Celkově ovšem hodnotím celé představení jako velmi dobré.
Herecky se mi velmi líbil takový dlouhovlasý hubený herec, hrající recepčního v tom hotelu.
Dobrý byl také ten, co hrál upíra. Z holek byla docela dobrá jenom ta z úvodní scény o vodníkovi.
Zkouknul jsem kousek toho Titanicu a zjistil jsem, že zvuk se nahrál velmi potichu (i když jsme to nastavovali na maximum v jakési volbě). Musí se to hodně zesílit, takže to šumí.
Myslel jsem, že to je díky tomu neposlouchatelné, ale s Danulkou jsme na to pak koukali a dá se to vydržet, i když ten zvuk je mizerný.
Také obraz se občas zasekne, něco v tom notebooku nestíhalo, hlavně v graficky náročnějších místech.
České titulky, které jsem si k tomu zobrazoval, jsou katastrofální. Překlad mizerný a spousta překlepů.
Takže to asi smažu. Ještě to jednou dvakrát zkouknu a pak to smažu.
Tak jsme včera zkoušeli s Liborem nahrát ten Titanic z DVD na VHS. Libor nemá přehrávač DVD-ček, ale má DVD mechaniku v počítači i v notebooku.
Jelikož se mu nechtělo přenášet počítač do pokoje, nahrávali jsme to z toho notebooku.
Ale nedařilo se nám to. Asi hodinu a půl jsme řešili problém nastavení různých parametrů tak, aby byl obraz na televizi uspokojivý. Ono to fungovalo, když film běžel v okně, ale po přepnutí na celou obrazovku se to rapidně zpomalilo, nestíhal překreslovat ani dekódovat všechen zvuk. Nevěděli jsme, v čem by mohlo zpočívat tak mnohonásobné zpomalení, ale na nic jsme nepřišli. Navíc, když se to pustilo v celoobrazovkovém módu jen na tom notebooku, tak to běželo dobře.
Nakonec jsme situaci vyřešili nastavením pouze 16-ti bitových barev a bylo to v pořádku.
Musím ale říct, že systém DVD mě docela zklamal. Rozlišení obrazu je dobré, ale komprese je příliš ztrátová. Především v tmavých záběrech, kde je pozvolný přechod odstínů barev, je vidět, že škála barev je moc řídká (ostré přechody), a to, přátelé, i při nastavení true colours. Vlastně jsme s Liborem neviděli žádný rozdíl mezi obrazem při 16-ti bitových barvách a při true colours. Myslím si, že na DVD-čku jsou asi obecně použity 16-ti bitové barvy, což je málo.
Takže o koupi DVD přehrávače spíše neuvažuji. Doufám, že brzy vymyslí méně ztrátový formát digitálního videa.
Asi se někdo unáhlil při zavádění standardu. Problém je, že už je to hodně rozšířené, a v podstatě se opakuje situace s VHS formátem. Ten se také svého času prosadil obchodní politikou, a ne svými kvalitami (které nemá). Tak to je se vším, M$ Windowsy jsou další příklad.
DVD-čko jsem vrátil a hned jsem si chtěl na prodloužený víkend půjčit Apollo 13 v originále. Ukázalo se, že paní půjčovní je obchodně velmi nepružná. Řekla, že na prodloužený víkend nelze uplatnit žádnou z jejich slev (na obyčejný víkend mají výraznou slevu) a že musím zaplatit plné výpůjčné na 4 dny. Já navrhoval, že zaplatím ten obyčejný víkend se slevou plus normální výpůjční cenu za ten den navíc. Ona řekla, že to nejde, leda bych v pátek přišel kazetu vrátit a hned si ji zase půjčil. Tak jsem se naštval a řekl jsem, že tedy nic, a odešel jsem. Nevím, ale myslím, že jí ta taktika žádný zisk nepřinesla.
Dneska jsem získal průkazku do videopůjčovny u Kotvy.
Půjčují tam DVD-čka i VHS-ky. Dokonce tam mají asi 40 filmů na VHS-kách v originále s českými titulky, což je super.
Hned jsem si půjčil DVD-čko Titanicu a zkusíme u Libora, jestli to jde přehrát na VHS-ku. Už se těším, až na to budu koukat v originále, a možná tam budou i nějaké záběry z natáčení.
Tak máme po volbách. Na velmi nízké volební účasti vydělali komunisté, je to hrůza, že je tolik lidí podporuje a že dokonce vyhráli v jednom kraji. Danulka říká, že by se měl vydávat nějaký časopis, který by přinášel informace o zločinech komunismu, aby lidé nezapomínali. Měl by rozhodně materiál na spoustu let.
Tak nízká volební účast je ostudou lidí, co nevolili.
Burda vypadl v prvním kole voleb do senátu, možná je to dobře, nezbývá mi, než volit Bártu. Jinak jsem rád, že ODS vyhrála v krajských volbách a že za ní je čtyřkoalice (ve Středočeském kraji).
Mimochodem, pobavila mě jedna věc v televizi. Zemědělci si stěžují, že ještě nedostali od státu odškodnění za sucho. To jsem nechtěl věřit svým uším. To já budu chtít odškodnění od státu za to, že mi vypadly pojistky, když jsem programoval, nebo co? Sucho je skoro každý rok, tak ať zavlažujou nebo pěstujou něco odolnějšího nebo jdou od toho. Vůbec mám pocit, že zemědělci a zemědělská politika u nás zaspali dobu. Já rozhodně nechci svými daněmi přispívat na odškodňování zemědělců za sucho.
Byl jsem na konferenci SunTechDays 2000/2001 tady v Praze v Konferenčním paláci. Účast byla zdarma, což byla trochu škoda, protože tam přišel kdekdo a služby nebyly moc na výši. Snídaně mizerná, ale oběd celkem dobrý.
Přednášelo se v angličtině, jen jednomu přednášejícímu jsem rozuměl velmi dobře, ostatním špatně. Jeden z nich byl asi Ind, podle jména, vizáže a výslovnosti. Používal ostré 'r' a neuměl vyslovovat 'th'. Drmolil, že ho i on-line překladatelky (do sluchátek, která půjčovali) žádaly, aby zpomalil, což učinil asi na dvě věty.
Ten, kterému bylo rozumět dobře, měl i nejzajímavější přednášku - o použití XML, navíc ve spolupráci s SQL. Výsledek SQL dotazu do databáze (Oracle) byl exportován do XML, to pak pomocí XSL do html v různých jazycích a do dalších formátů pro kapesní prohlížeče apod.. Opravdu hezké.
Konference pokračovala ještě 14. listopadu, ale to už jsem nešel, mám spoustu práce tady ve škole.
Včera jsme byli s Danulkou na náměstí na Klausovi. Přijel se zpožděním. Mluvil celkem hezky. Byla tam Nova a dokonce se ve zprávách o den později objevily asi tři kratičké záběry, jeden jak vystupuje z auta, druhý na náměstí, třetí zase u toho auta.
Byl tam také náš starosta, něco povídal, než přijel Klaus, bylo to zajímavé, ale nestihl to doříct, protože nějaký hlupák mu skočil do řeči s tím, že už přijel Klaus.
Také tam byl Bendl, kandidát do krajského zastupitelstva, je docela nesympatický, nemyslím, že by jeho zájem o věci veřejné vycházel nějak z něj, ale spíš z jeho politické pozice, prostě jako nutné zlo k tomu, že může být v politice. Někdo mu asi poradil, že dobře působí, když projeví kladný vztah k rodině, tak na začátek svého politického projevu popovídal o tom, že má šťastné manželství, dvě děti, to starší je staré tak a tak, tomu mladšímu je tolik, bla bla bla, prostě styl projevu, který se mi nelíbí. Proto jsem ho o den později při volbách nezakroužkoval (jenže je na kandidátce na prvním místě, takže to má jasné, protože většina lidí to tam hodí jen tak, nezakroužkují nic).
Dále byl na náměstí nějaký 23 letý kandidát, na kandidátce měl tuším číslo 58, takže bez šance, ale byl celkem sympatický a skromný.
Také tam byl starosta Kladna a ten se mi líbil, tak jsem ho pak při volbách zakroužkoval, ale nevím, jestli to pomůže, byl až na místě č. 23.
Také tam byl Burda, kandidát do senátu, už od pohledu se mi nelíbí, když promluvil, také se mi nelíbil. Přesto jsem ho pak volil, nechtěl jsem totiž volit faráře Bártu za čtyřkoalici, ale chtěl jsem volit pravici, takže zbyl Burda.
Ještě někdo tam byl, ale toho si nepamatuju.
Dneska jsem pak volil. Spolu s kladenským starostou jsem zakroužkoval další tři neznámé lidi, podle věku, vzdělání, povolání a bydliště.
Byli jsme s Danulkou (a s kolegou Jirkou Havelkou) na filmu Himaláj v kině Ořechovka. Celkem dobrý film, i když dokonalý vůbec nebyl. Příliš jednoduchý děj, málo celkových záběrů (na karavanu, Himaláje), téměř nic o životě karavany. Prostě šli a šli. Nic nejedli (aspoň ve filmu). V karavaně měli lámu, ale ten se téměř nijak neprojevoval. O tibetském náboženství nebylo ve filmu téměř nic.
Závěr byl příliš náhlý.
Přes tyto výtky se mi to celkem líbilo, bylo to o netradičních lidech, z netradičního místa a byly v tom filmu pěkné momenty (setkání matky s léta nespatřeným synem, cesta podél jezera).
Stala se mi velmi nepříjemná věc. Při instalaci jakéhosi programu v Linuxu (konkrétně finální verze KDE 2.0) mi instalační skript přesunul někam jinam několik mých důležitých adresářů. Jako by si vybral ty nejdůležitější. Nejprve jsem myslel, že jsou ta data smazána. Zkoumali jsme tady, jak se to mohlo stát, ptal jsem se lidí, ale na nic jsme nepřišli. Druhý den, to jest dneska, jsem je náhodou objevil někde zašoupnutá a z jejich umístění jsem poznal, že je tam přesunul ten instalační skript KDE.
Zaradoval jsem se, že to nebyla ničí zlá vůle a že data jsou nalezena. Byla to totiž důležitá data - adresář 'obrazky' se spoustou stažených obrázků a naskenovaných obrázků a fotek, dále adresář 'docs' s mými osobními texty, potom adresář 'ftp', kde jsem si ukládal, co za programy jsem stáhnul, nakonec adresář WWW, kde jsem měl webovská rozhraní k programům, tedy to, co právě dělám. 'ftp' vzal čert, říkal jsem si, 'WWW' jsem obnovil ze zálohy, ale těch dvou prvních mi bylo moc líto.
Takže jsem byl moc rád, že se data našla. Jenže jsem se radoval jen několik hodin. Když jsem zkusil otevřít libovolný z obrázků, ukázalo se, že jejich formát je poškozený.
Nakonec se ukázalo, že všechny binární soubory jsou poškozené, jen ty textové zůstaly v pořádku.
Nechápu to a kazí mi to náladu.
Zdá se, že webovský prohlížeč Mozilla dospívá. Díky Petrovi Husákovi a Dušanovi Janovskému (první mi poslal kód a druhý má na svých stránkách důležité informace) mi funguje úvodní stránka dobře i v Mozille (Milestone 18, ale lépe ještě novější nightly build), dosud to bylo jen v Netscapu 4.x a M$ Internet Exploreru >=3.
Až bude Mozilla hotová, věřím, že se rychle rozšíří a bude velmi oblíbená.
Ale je katastrofálně pomalá. Dá se to pochopit, je ve vývoji, optimalizace přijdou na řadu, až bude hotová. Na pomalejších počítačích to musí být utrpení, zvláště, když používáte Javascript a dynamické překreslování
Myslím si, že Mozilla je přesně to, na co svět Internetu čeká. Prohlížeč zdarma, stejný pro všechny platformy, s přístupným zdrojovým kódem, podporující přesně standardy.
Dočetl jsem další knihu o Titanicu, od Michaela Davieho, viz. čtenářský deník.
Zdaleka nedosahuje kvalit Hubáčkova Titanicu, i když špatná nebyla.
Byl v ní hezký plánek Titanicu, ofotil jsem si ho, vyjde to mírně zvětšené na dvě A3.
Dospěl jsem k názoru, že číst nějakou další knihu o Titanicu od nezúčastněné osoby by nemělo cenu. Lepší než Hubáčkova určitě nebude. Možná bych si ještě někdy přečetl vzpomínky lidí, kteří tam tenkrát byli a přežili, např. pluk. Gracieho, pana Beasleyho (či jak se píše) nebo 2. důst. Lightollera. A možná ještě něco od doktora Ballarda, člověka, který našel ztroskotaný Titanic.
Nedávno jsem si také uvědomil, že ztroskotání Titanicu je sice fascinující, ale především to bylo opravdu velké neštěstí a utrpení. Pro uvědomění si toho je výborná závěrečná scéna z filmu Titanic od Camerona, kdy Rose v představách jde k velkému schodišti, nahoře čeká Jack (v té době již mrtvý), okolo stojí zástupy lidí z Titanicu, usmívají se, např. Thomas Andrews, kapitán Smith a spousta dalších, kteří jsou také mrtví. Mohli dál žít a dělat lidem kolem nich radost, ale místo toho zahynuli při tom neštěstí.