Inspirován Dušanovým deníčkem píši deníček vlastní, kde budu psát drobné poznámky, události, postřehy a názory, samozřejmě především své.
V genezi stránky se budu zmiňovat jen o závažnějších změnách v deníčku.
Řazeno inverzně chronologicky.
Postupem času zjišťuji, že si sem raději a raději zapisuji osobní zážitky - pro své potěšení při vzpomínání.
25.5. jsem psal kromě závodu také o zranění, které našla Evča na stehně zadní nohy koně Nila, na kterém závodí - jednoho ze dvou koní, se kterými se umisťuje na předních příčkách.
Na to zranění přišli tak, že když došli pro Nila (a ostatní koně) do výběhu, že je odvedou domů, Nil stál a nikam nešel, ani když ho tahali.
Zvěrolékař tehdy řekl, že jde o bodnou ránu, nejspíš nožem. Eva s majiteli koní prošla celou ohradu, ve které se mu to stalo - nic, o co by se zranil, tam nebylo.
Do rány teď musejí Nilovi pravidelně zavádět jakýsi tampón, do kterého se bude vsakovat hnis, a pravidelně mu tu ránu musejí mýt. Je sice očkován proti tetanu, ale u koní má vakcína účinnost prý jen asi 50%. Během zákroku doktor říkal, že statečnějšího koně ještě neviděl.
O tři dny později zjistili, že Pohádka (druhý kůň, se kterým Eva úspěšně závodí), která v tom výběhu tehdy také byla, má na přední noze nad kolenem také bodnou ránu, tři dny starou, které si předtím nevšimli, protože Pohádka s ní šla. Nateklo jí to, takže to teď bylo vidět. Díky třídennímu prodlení je tohle zranění asi ještě vážnější než Nilovo.
Obě rány přinejmenším splní účel, se kterým zřejmě byly vedeny - Eva se tento víkend nezúčastní mistrovství. A dost možná žádných dalších závodů po zbytek roku.
Spoustu myšlenek to ve mně probouzí.
S jakou hrdostí někteří lidé vyslovují a oslavují slovo člověk a s jakou hrdostí a pýchou o lidském pokolení a sami o sobě často smýšlíme.
Dle mého názoru, řečeno nepopulárně, ale jasně, duchovní úrovní sahají bytosti, rodící se v lidském těle, (teď váhám, zda napsat často nebo někdy) hluboko do zvířecí říše.
Zvláště v takovýchto chvílích mi připadají názory projevující lidskou nadřazenost nad zvířaty opravdu směšné a hlavně trochu smrdí.
Jsem moc rád, že věřím tomu, že každý čin se dříve či později vrátí člověku, který jej vykonal.
Byli jsme s Danulkou, s Danečkem, s Evou Bažatovou, s Robertem Kučerou a s Hopem na dvoudenním výletě v Krušných horách, v okolí Plešivce. Bylo pěkné počasí a výlet byl také docela pěkný.
Auto jsme nechali v Horní Blatné a vyrazili směrem vzhůru. Cestou na kopec jsme si prohlédli jakýsi bývalý důl, nyní pěknou hlubokou rokli, a kousek za ní trhlinu ve skále, kam vedly dolů schůdky a kde byl na dně sníh.
Nahoře na kopci jsme vylezli na rozhlednu - docela pěkná, zčásti dřevěná. S klukem, co nám ji odemykal, jsme si pak zahráli asi 20 minut volejbal. Ale neprodávali tam žádné občerstvení.
Pak jsme se vydali přes Abertamy na Plešivec, kde to s Danou dobře známe ze zimy, ale nebyli jsme tehdy na tamní rozhledně. Tentokrát jsme to napravili. Na Plešivec jsme vylezli z té nejprudší strany, po zelené, Daneček už v poslední části sotva pletl nohama, ale nic neříkal a šel.
Výhled z obou rozhleden byl skvělý, dobrá viditelnost. Při pohledu na Klínovec jsme si vzpomněli, jak jsme na něm v zimě pro mlhu viděli jen na pár kroků. Vstupné na obě rozhledny bylo dobrovolné.
V restauraci na Plešivci (ne v té s rozhlednou, ale v té asi o sto metrů níže, ve které jsme s Danou v zimě také jedli) jsme si dali něco malého - oni polévky s pečivem, já kuře s hranolkami.
Z Plešivce jsme sestoupali dolů a zase vylezli na protější kopec, převýšení asi 300 m. Tam jsme si pak našli v lese takové mírně schované a mírně rovné místo na spaní (rovná byla asi jen ta malá část, kde jsme s Danou měli karimatky, a to ještě ne úplně).
Zapálili jsme ohýnek, ale večeři jsme si udělali na vařiči (dobré těstoviny s houbovo-sýrovou omáčkou). Celou noc otravovali komáři.
Ráno jsem se vzbudil první a šel s Danečkem na záchod. V lese bylo moc hezky, členitý terén, tak jsme se hned šli ještě trochu projít. Je to pěkný pocit, když člověka takhle někdo následuje. Našli jsme potůček (který vytékal z jednoho místa, nad kterým žádný potůček nikde nebyl), malé jezírko, pak úplný prales, stromy tam ležely na zemi. Podlaží je tam dost skalnaté, navíc tam je hodně vody, takže malé stroužky nadělaly terén opravdu zajímavý.
Vrátili jsme se zpátky, Danulka už byla vzhůru, takže jsem jí šel ten les ukázat. Udělali jsme jednu fotku na samospoušť, doufám, že vyjde hezky.
Když jsme posnídali a sbalili, vydali jsme se dál - vlastně pomalu směrem k autu. Ještě jsme byli u Čertovy skály, celkem hezké místo, ale obklopené stromy, takže ani ze skály není žádný výhled.
A pak už jsme jenom šli k autu. Tam jsme přišli asi v půl jedné. Vyjeli jsme domů, dost mrtví, s Danou jsme vzadu usnuli, ale já jen trochu, protože to nebylo pohodlné.
Cestou jsme se ještě zastavili u jedné zříceniny, ale zapomněl jsem jméno, no, stejně nestála za to.
Domů jsme přijeli asi v půl páté, takže bylo dost času na vykoupání a nějakou další činnost. Večer jsem pak snědl velký jogurt a mísu ovoce, abych vzápětí zjistil, že jsem úplně mrtvej. Usnul jsem brzy.
Dneska mě bolí nohy a svědí štípance od komárů.
Tento týden jsem začal znovu běhat, mimo jiné i proto, abych využil iontový nápoj, co mi dal Kuba k ježíšku, který už brzy expiruje (skončí mu záruční doba).
Už jsem byl třikrát, vždy ráno.
Dneska jsem byl u doktorky, kde mi píchli první dávku Twinrixu, očkování proti žloutence typu A a B, viz o tom dříve v deníčku. Téměř jsem nic necítil, nevěděl jsem, že už to mám za sebou, sestra mi to píchala do ramene, já se díval jinam, ona říkala: "ta jehla je nějaká tupá" (prodává se to už ve stříkačce s jehlou), já čekal, jak to píchne, a najednou sestra odcházela pro tampon, že už je to hotovo.
Tak Suni honem vydali novou verzi Javy, jdk1.3.1, která už kompletně funguje i v novém RedHatu 7.1 (viz zápisy ze 7.5. a ze 14.5.).
Po písemných zkouškách, které proběhly asi před třinácti dny a z čehož Dana dostala dvojku, byla dneska Dana na ústních zkouškách, ze kterých dostala jedničku, takže celkově má základní státní zkoušku ze španělštiny za dva (lepší dvojka :-)!
Hurá!
Danina sestra Eva se často účastní závodů s koňmi (napadá mě ještě tvar "koni"), konkrétně parkuru, na amatérské úrovni a velmi dobře se umisťuje.
Zrovna teď o víkend jsme byli s Danou a s paní Peteříkovou v Rudě (u Nového Strašecí) podívat se na jeden takový závod, kterého se Eva účastnila.
Denní program byl bohatý - už od dopoledne nějaké závody, koní či poníků, také spřežení (to ovšem nejsou skoky, ale trefování se do branek). Asi od tří hodin odpoledne byly závody, kde startovala Eva.
Nejprve jela obtížnost ZL, která patří k těm lehčím. Jela s dvěma koňmi, Nilem a Pohádkou. Ani s jedním neshodila ani jednu překážku, takže s oběma postoupila do rozeskakování o umístění, nakonec byla s Nilem třetí a s Pohádkou první.
Pak se jela obtížnost "stupeň obtížnosti", což je už těžší (tj. překážky jsou vyšší a delší), aspoň myslím. Tenhle závod už jelo jenom asi pět závodníků, ostatní vzdali. Eva byla tentokrát s Nilem opět třetí a s Pohádkou opět první.
Nil byl ten den nějak líný, jak Eva říkala.
Dneska mi volala Danulka, že mluvila s Evčou po telefonu a že Nil se prý včera večer vrátil z výběhu s bodnou ránou na noze (jak to ohodnotil veterinář). Zrovna za týden a kousek má Eva jet nějaké mistrovství, že by konkurenční špína? Ach jo.
Firma Cyberflix kdysi vydala počítačovou hru Titanic: Adventure Out of Time, což je 3D hra, ve které se odehrává první a poslední plavba Titaniku, hráč je v ní agent, vyslaný z budoucnosti, s úkolem zabránit potopení nebo co. Hlavní ale je, že v té hře je 3D zrekonstruovaný Titanik, můžete v něm chodit, vidíte vše, jak to tam bylo.
Nemáte tu hru někdo nebo nevíte, jak ji sehnat? Já se ptal a hledal po českém internetu, ale nesehnal jsem ji.
Webovská adresa na Cyberflix, kde tu hru také prodávají, je www.cyberflix.com, dá se sehnat (v zahraničí) i levněji - za asi 10 dolarů, ale raději bych ji sehnal tady.
V půjčovně jsme si půjčili dva filmy na DVDčkách a přes víkend jsme si je pustili - Smrtonosnou past 1 (s Brucem Willisem) - je to dost staré, ale tenkrát to byl dobrý film, Willis je tam ještě mladý a má vlasy, a Just Cause (se Seanem Connerym, hrají tam také Laurence Fishburne (Morpheus :-) a Ed Harris) - celkem dobrý film, oba jsme si pustili ve španělštině, aby Dana měla průpravu na blížící se ústní část státní zkoušky.
Minulý týden měla pohřeb.
Dneska jsem si koupil první dvě ze tří potřebných dávek pro očkování proti žloutence typu A i B. Jmenuje se Twinrix a do konce května trvá akce, kdy firma, která to vyrábí, poskytuje třetí dávku zdarma. Jedna dávka stojí cca 1560,- Kč a po třech dávkách by ochrana měla trvat 10 let.
Doufám, že to za tu dobu využiju. Dana se nechává také očkovat, takže hurá do exotických zemí.
Také máte problémy s tiskem webových stránek v Linuxu? Já už ne.
Zkuste nový Konqueror, prohlížeč integrovaný do grafického prostředí KDE.
Na prohlížení stránek není dokonalý, i když se zlepšuje, ale tiskne nejlépe z programů, které znám (Netscape 4.76, Mozilla 0.9). Čeština funguje i při tisku pomocí lpr bez použití filtru, tabulky se vejdou na stránku, co se nevejde na stránku, na další zopakuje (pevný kousek stránky).
Po asi deseti dnech marného obcházení obchodů ve snaze najít a koupit levné a dobré sandály jsem dnes náhodou, veden inzerátem (ukázaným mi Danulkou) a šťastnou náhodou, koupil dost dobré sandály v Giga sportu na Příkopech, kde měli výrazné slevy. Sandály jsem koupil za 999,- Kč a dle mého soudu jsou srovnatelné s těmi, co se běžně v Hudy sportech apod. prodávají za cenu přesahující 2000,-. Skvěle sedí na nohou, dají se bohatě štelovat, mají savý povrch, jsou kožené, vypolstrované, podrážka zpevněná (podobá se té, co se dává na trekové boty). Navíc jsou pěkné.
Jsem velmi spokojen. Nechápu, proč je takový problém, sehnat kvalitní sandály pod dva tisíce. Obešel jsem dost obchodů a výběr je velmi špatný.
V pátek jsme s Danulkou byli na koncertu na valníku na Slavoji (určitě mělo být některé z předchozích slov uvozeno velkým písmenem, ale nevím, které).
Byla to pěkná akce, až na to, že tam k občerstvení neměli párek (aspoň pokud vím) a bylo to špatně nazvučené. Pivo bylo dobré.
Dvě kapely, co jsem neznal, za moc nestály (dívčí Demnato a nějaká ála Hendrix).
První ze známých (aspoň obsazením) byla skupina "Dámy a pánové", která mě trochu zklamala. První písnička, co hráli, byla hezká a pěkně sehraná. Pak hráli ještě asi tři, z toho jednu zčásti převzanou, ani jedna z nich už se mi nelíbila.
Jana by měla zpívat spíše druhé hlasy a sóla na saxofon by měla být zajímavější než tři tóny pravidelně se střídající. Ale myslím, že kdyby Standa s nimi secvičil některé ze svých pěkných písniček, tak by to mohlo být dobré.
Další známou skupinou byli Sváťovi "Deratizéři". Alespoň jsem si myslel, že je znám, ale ukázalo se, že ne. Nehráli totiž nic ze slánských pověstí, jako kdysi v Dividýlku, ale nějaké neoriginální metalové písničky - nic moc, i když hráli celkem dobře. Měli ale i pěkné kousky - např. o kohoutu na Velvarské bráně, což je skoro jedna z pověstí, a také o Františkovi Lopatovi, kterou Sváťa vyjádřil názor mnohých lidí o předchůdci Ivo Horňáka v kulturním vedení města.
Následovala skupina "Trilobeat", kterou už jsem slyšel z kompaktu a která je tak trochu pokračováním LuiSy buDali, skupiny, kterou jsem kdysi zbožňoval a pak přestal, protože začali hrát něco úplně jiného.
Věděl jsem už, co od Trilobeatů mohu čekat - profesionální výkon, Žákovy hlasové a harmonikové kreace (které se mi zpravidla nelíbí), Jahnyho perfektní hru na kytaru, ale také melodicky často nezajímavé písničky.
Skutečnost byla mnohem lepší, než jsem čekal. Richard Žák nemohl téměř zpívat a hrát, takže Trilobeati hráli písničky, kde zpívá Jahny. První plus (pro mne, chápu, že jiným se Žákova hra třeba líbí). Dále mě ohromil skvělý bubeník. A Jahny mě potěšil, že hraje na kytaru ještě lépe, než jsem si myslel. Akorát se mi tolik nelíbí, jak Jahny zpívá. Trochu to vyštěkává, 't' a podobné hlásky vyslovuje s anglickým přídechem, občas to někteří zpěváci dělají, ale mně se to nelíbí, není to přirozený projev. Kdysi to Jahny nedělal, co pamatuji, tak s tím začal prvně v písničce "Vzpomeň si na nebe".
Celkově byli Trilobeati skvělým zážitkem. V jednu chvíli vypadl proud, bubeník Sergei hrál sólíčka, zbylí tři si postupně zapálili a kouřili, protože bez proudu, narozdíl od Sergeie, byli namydlení. Pak se to spravilo a hráli dál.
Po nich nastoupili "Kujooni", také jim jednou vypadl proud, ale ti měli navíc pozoun, nebo jak se posouvací trubka jmenuje.
To mě zase skvěle překvapil Pepa Protiva, jak se rozjel a skvěle hrál. Takového ho nepamatuji. I Pavel Brázda byl docela šoumenní. Ivo Horňák měl housle moc potichu (jako obvykle, mám pocit) a Láďa Schneider nebyl slyšet opravdu vůbec!
Kujooni byli dobří, ale nelíbí se mi ani jedna jejich vlastní písnička, líbí se mi pouze ty převzaté.
Celkově se mi koncert na valníku líbil, a jestli bude příště podobně dobrá sestava skupin, tak možná půjdu znovu.
Tak už mi ta Java funguje. Byl u nás Petr Husák a koukli jsme se na to spolu a spustili jsme to s parametrem -classic a funguje to. Takže nefunguje jen hotspot, což je verze knihovny libjvm.so podporující run-time překlad často používaných částí programu do nativního kódu procesoru, čímž se běh programu urychlí. Škoda, ale aspoň, že to funguje takhle.
Ukázalo se, že JBuilder nefunguje, když se do systému přilinkují některé javovské knihovny, což se ovšem udělat nemusí, takže mi teď funguje i jbuilder.
Brzo bych měl být připojen na Internet.
Konečně mám doma zase počítač.
Nainstaloval jsem si tam paralelně tři systémy - Windows 98, Windows 2000 a Linux (RedHat 7.1).
Instalace proběhla relativně bez problémů, u nového RedHatu s mou konfigurací funguje i LILO tak, že spouští systém z libovolné partišny.
Ale problémy se samozřejmě objevily. V Linuxu mi nefunguje Java (od Sunů), nevím, jestli to je nějakými knihovnami nebo novým jádrem 2.4, které si nerozumí s relativně starším balíkem Javy.
Stejně tak mi tam nefunguje Borland Java Builder, přestože těsně po instalaci fungoval. Co jsem pak provedl, nevím.
Zkusím na to na všechno přijít, aby to fungovalo co nejdříve.
Další pruda je, že pro Linux ještě není (nebo o něm nevím) pořádný přehrávač DVDček. Uvidíme časem.
Ve 2000 zase nefunguje sw na konfiguraci jejich Natural Pro klávesnice, přestože je od MS a dodán s počítačem.
Rád bych využíval Linux co nejvíce (hlavně na práci), Windows 98 na hry a Windows 2000 na programy, co nejsou (alespoň podobné) pro Linux.