Inspirován Dušanovým deníčkem píši deníček vlastní, kde budu psát drobné poznámky, události, postřehy a názory, samozřejmě především své.
V genezi stránky se budu zmiňovat jen o závažnějších změnách v deníčku.
Řazeno inverzně chronologicky.
Postupem času zjišťuji, že si sem raději a raději zapisuji osobní zážitky - pro své potěšení při vzpomínání.
Od středy večer do neděle jsme byli s Marťůlem, Petrem Husákem a Filipem Hurdesem na meditační chatě. V pátek večer přijel ještě Libor Polanský. Meditovali jsme několikrát denně, jedli jsme a chodili na procházky.
Chatu jsme si pronajali u vesnice Županovice u Slapské přehrady. Díky tomu, že ještě není sezóna, skoro nikde nikdo nebyl. Na kopcích nad chatou jsme objevili krásné louky a borové lesy, nad přehradou pak vysoké skály. Pěkné a klidné místo ne příliš daleko od Prahy.
Byla tam i televize, a tak jsme sledovali zprávy z války v Iráku. Všichni jsme proti ní. Je možné, že Iráčanům přinese osvobození od tyrana. Jsme ale proti způsobu a důvodům, které USA & spol. předvádějí. A je také prospěšné uvědomit si, že Irák má druhá největší naleziště ropy na světě, že v minulosti právě USA dodávaly do Iráku zbraně (i během války s Iránem), že se Saddámem Husajnem byli nejlepší kamarádi a že dělali vše pro to, aby se Irák stal jejich strategickým partnerem. O to se snaží i teď.
Víkend jsme s Danuškou strávili na hradě Helfenburg u Úštěku, kde Danin kamarád, jeden ze správců hradu, pořádal jakési hry asi pro 20 svých kamarádů.
Helfenburg je moc pěkná zřícenina se zachovalou věží, která je normálně asi nepřístupná. Večer jsme ve věži topili v krbu a slavili kolem velkého stolu vítězství ve hrách (bohužel vítězství té druhé skupiny). Spali jsme v chatce, která stojí na nádvoří hradu přilepená ke skále.
Počasí nám napůl přálo - nepršelo, na půl nepřálo - v pátek napadl sníh a v noci mrzlo, přes den to roztálo ve čvachtanici. Ale naštěstí nám to nevadilo, zábava byla i tak.
Hurá, Klaus je prezident! Prezident, který bude hájit zájmy naší republiky, prezident, kterého všude uznávají jako odborníka a kterému nikdo nepověsí bulíky na nos. Navíc prezident s jasným (a naštěstí pravicovým) politickým smýšlením.
Jsem proti útoku USA na Irák! Argumenty pro útok, které Bush a spol uvádějí, jsou mi směšné. Bush do toho útoku už ale vložil tolik politického potenciálu, že musí zaútočit za každou cenu, i kdyby v Iráku našli jenom dětskou pistolku na vodu.