Inspirován Dušanovým deníčkem píši deníček vlastní, kde budu psát drobné poznámky, události, postřehy a názory, samozřejmě především své.
V genezi stránky se budu zmiňovat jen o závažnějších změnách v deníčku.
Řazeno inverzně chronologicky.
Postupem času zjišťuji, že si sem raději a raději zapisuji osobní zážitky - pro své potěšení při vzpomínání.
Od 13. října jsem s kolegou Romanem na služební cestě ve Philadelphii v Pennsylvánii v USA. Instalovali jsme tu v LDC (Linguistic Data Consortiom, University of Pennsylvania) během čtrnácti dnů program Netgraph, který v práci programuji.
Philadelphie a okolí do vzdálenosti cca 150 mil je strašlivá placka, nikde ani malý kopeček. Samotné město obývají 4 miliony obyvatel. V sobotu jsme si část města prošli (bohužel žádný z několika místních mrakodrapů není přístupný veřejnosti), u řeky Delaware jsme navštívili ponorku z druhé světové války a válečnou loď z první světové, dvakrát jsme prošli kolem výstavní síně se zvonem svobody, na který jsme ale odmítli stát frontu, prohlédli jsme si také malou čínskou čtvrť. V neděli jsme zajeli do Atlantic City podívat se na Atlantický oceán a na místní kasina se spoustou výherních automatů a hazardních her.
Teď je pátek, práci jsme skončili a zítra ráno jedeme do New Yorku, kde zůstaneme do neděle do
odpoledne, kdy odlétáme zpět do Čech.
Právě jsem se zúčastnil první přednášky mého nového postgraduálního studia, pojmenované "Úvod do strojového učení", kterou vedou moji kolegové Bára a Kiril.
Jsem tedy znovu studentem. Téma mé dizertační práce zní "Statistická syntakticko-sémantická analýza přirozeného jazyka".
S Danuškou jsem jel na rekreační seminář pořádaný mojí prací v Českosaském Švýcarsku v obci Doubice.
Od čtvrtka do neděle jsme stihli udělat několik pěkných výletů. Viděli jsme loupežnický hrad Šaunštejn, Pravčickou bránu, svezli jsme se na loďkách v Tiché i Divoké soutěsce. Prošli jsme krátkou naučnou stezku u Kyjova, u Černé brány jsme pili vodu z hraniční říčky Křinice mezi námi a Německem.
Je škoda, že byla tato oblast nedávno prohlášena národním parkem. Na spoustu krásných míst, která znám jen z vyprávění, se vůbec nesmí, protože tam nevedou značky.
Danuška, přestože po úrazu, statečně šlapala i lezla po schodech a žebřících. Jen po obědě na ni přicházela každodenní pravidelná veliká únava, což dvakrát přešla, ale v sobotu už musela ulehnout.
Prošli jsme za ty necelé čtyři dny téměř všechny značené cesty v ČS Švýcarsku.