Jirkův deníček

únor 2004

Inspirován Dušanovým deníčkem píši deníček vlastní, kde budu psát drobné poznámky, události, postřehy a názory, samozřejmě především své.
V genezi stránky se budu zmiňovat jen o závažnějších změnách v deníčku.
Řazeno inverzně chronologicky.
Postupem času zjišťuji, že si sem raději a raději zapisuji osobní zážitky - pro své potěšení při vzpomínání.

(seznam deníčků z ostatních měsíců a let)


 
iRiver přehrávač hudebních souborů - dojmy po několika dnech
16.2.2004

Kudy chodím, tudy teď poslouchám Harryho Pottera v mp3 na svém novém paměťovém přehrávači hudebních souborů, o kterém jsem již tento měsíc dvakrát psal.

Po několika dnech mé dojmy z iRiver-390T. Je výborný, přesto jsem nalezl několik mušek:

Jinak oceňuji spousty výborných vlastností, třeba i drobností, které doplňují jeho základní funkce, jako např. možnost nastavení rychlosti 'převíjení' uvnitř skladeb, vysoký výstupní výkon do sluchátek, velmi příjemné ovládání, postupné zesílení po zapnutí, paměť místa, kde se minule skončilo apod..
 


Na koncertě Jiřího Smrže a dalších nezávlislých písničkářů
16.2.2004

V pátek jsme s Danuškou byli v Malostranské besedě na koncertě nezávislých písničkářů, ze kterých nás zajímal Jiří Smrž. Hrál jako čtvrtý, asi 40 minut. Nahrál jsem si jeho vystoupení na mp3-přehrávač, ale omylem jsem předtím vypnul funkci automatického nastavení úrovně vstupního signálu, takže výsledek je strašlivě přebuzený. Škoda.

Jinak Jiří Smrž byl úžasný. Po koncertě jsme za ním zašli, že bychom si rádi koupili jeho kazety, na kterých má písničky, které nevyšly na jeho jediném CD, které již máme. Ale kazety s sebou tentokrát neměl. Nabídl nám, že nám je pošle poštou, což jsme nakonec přijali. Takže už se těšíme na 5 nebo možná více kazet s jeho jedinečnými písněmi.
 


Přehrávač mp3 a dalších formátů
12.2.2004

Dneska jsem si na poště vyzvedl přehrávač zvukových souborů iRiver iFP-390T, který jsem si po internetu objednal. Funguje báječně, je jen trochu pomalý v přesunu dat z počítače do něj (USB 1.1), po ostatních stránkách je výborný. Hned jsem si do něj dal Harryho Pottera 3 a další věci a poslouchám a poslouchám.
 


Obchodník s deštěm
12.2.2004

V úterý jsme byli s Danuškou v Divadle na Fidlovačce na Obchodníkovi s deštěm. Je to milé představení, až na výjimku jednoho herce příjemně zahrané.
 


V Růžové čajovně na přednášce
6.2.2004

Včera jsme byli s Danuškou na cestovatelské přednášce v Růžové čajovně o Thajsku, Barmě, Laosu a Kambodži. Z přednášky jsme byli velmi zklamaní, neměla koncept, neměla úvod a závěr, fotky nebyly vypovídající, např. z Thajska jsme viděli jen tři fotky. Takto by nás tam rozhodně nenalákali.

Uvažujeme o tom, že bychom se do Thajska vrátili - a jednou z možností je vzít přitom i okolní státy.
 


Přehrávač MP3
6.2.2004

Ve středu jsem si objednal paměťový přehrávač mp3 (a dalších zvukových formátů) iRiver iFP 390T - viz stránky výrobce. Už se na něj moc těším, umí přehrávat i formát ogg, což je výborné.
 


První zkouška po mnoha letech
2.2.2004

Dnes jsem po mnoha letech dělal znovu nějakou zkoušku - byla to písemná zkouška z Úvodu do strojového učení, přednášky, kterou vedl Kiril s Bárou (mí spolupracovníci). Dost jsem se na tu zkoušku připravoval, a ačkoliv ještě neznám přesný výsledek, mám pocit, že to dopadne dobře. Kiril mě dokonce, když mě potkal na záchodě, pochválil, že jsem se připravil pečlivě - to mě potěšilo.
 


V Orlických horách
1.2.2004

S Danuškou jsme byli s mojí prací na týdenním semináři v Říčkách v Orlických horách (chata Perla).

Danuška za mnou přijela autobusem až v úterý večer, dřív se nemohla uvolnit z práce. Počasí nám moc nepřálo, ale ve středu jsme měli štěstí - to i vysvitlo sluníčko. Vyšli jsme si na běžky. Hned zpočátku cesty jsme se pustili dolů po malé sjezdovce - to bylo na dlouho - já se bál na nových běžkách bez šupinek, Danuška se bála po svém úrazu v létě. Pak jsme došli do lyžařského centra v Říčkách a odtud jsme se vydali po běžkařské trase na Pěticestí. Po cestě nám několikrát vysvitlo sluníčko, v těch chvílích tam bylo moc krásně. Na Pěticestí nás zklamalo, že nebylo otevřené občerstvení. V pokročilém čase jsme se vydali směrem na Mezivrší a odtud po silnici (kterou těsně před námi vyfrézovala fréza) dolů k chatě.

Čtvrtek byl oddechovým dnem, počasí nestálo za mnoho. Dopoledne jsme jeli do vesnice Neratov, kde stojí z války ruskými vojáky pobořený velikánský kostel.

V pátek bylo počasí ještě horší, a tak jsme se po obědě rozhodli, že odjedeme předčasně. Domů jsme dorazili v pořádku po sedmé hodině.