Inspirován Dušanovým deníčkem píši deníček vlastní, kde budu psát drobné poznámky, události, postřehy a názory, samozřejmě především své.
V genezi stránky se budu zmiňovat jen o závažnějších změnách v deníčku.
Řazeno inverzně chronologicky.
Postupem času zjišťuji, že si sem raději a raději zapisuji osobní zážitky - pro své potěšení při vzpomínání.
Něco na mne leze, a tak jsem dnes provedl další, už patnáctou Šankha-prakšálanu, jogínskou očistu střev (předchozí: 15. dubna). Šlo to opět úplně hladce.
S Danou jsme si zajeli na Kladno na Sletiště na okruh pro kolečkové brusle. Mají tam asi celkem nový okruh, hladký asfalt,
ale je to trochu úzké. Lidí nebylo mnoho. Stále se učím otáčet a teď také brzdit. Z malé rychlosti už zabrzdit umím, ve větší
si netroufnu. Stejně tak otáčet se umím jen, když jedu pomalu. Rád bych to nacvičil tak, abych mohl jezdit rychleji a uvloněně
se otáčet dozadu a dopředu.
Dneska jsme byli s Honzou Dolejším, Jolanou a Danou na Stochově na kolečkových bruslích. Je tam kolem fotbalového hřiště pěkný asfaltový ovál, dobře se tam jezdí. Kromě nás tam bylo jen pár lidí, z toho dvě maminky na kolečkových bruslích s kočárky. Honza mi ukázal teorii, jak se má zabrzdit, tak jsme to trochu zkoušeli. Nafotili jsme i pár siláckých fotek.
Po svačince a pivču jsme zajeli ještě do Lán do lesa k rybníčku, kde jsme byli už kdysi se Slzíkem na kolech. S Honzou jsme
se vykoupali, i Jolana se na chvilku smočila. Pár místních dětí už také skákalo do vody, ostatní se jen vyhřívali. V Lánech
jsme se pak pořádně nadlábli.
Dnes jsme podnikli výlet na horalech na Bucek. Já s Danou, Honza Dolejší s Jolanou, Simča a Bigbody. Přes Hrdlív a kopečky za ním do Smečna, pak po žluté a červené k Lodenickému rybníku. Odtud pak kolem dalších rybníků směrem na Bucek. Ještě v chatové oblasti jsme si dali pivka a klobásky v malém občerstvení po cestě. Překvapeně jsme to tu poznali jako místo, kde jsme byli s gymplem na branném cvičení.
V jednom z malých rybníků jsme se s Honzou vykoupali a konečně dojeli k Bucku a odtud do Mšece. Na tomto silničním úseku jsme trochu šlápli do pedálů a jasně jsme prokázali nadřazenost horských kol nad trekovými (na těch jeli Simča s Bigbodym) i na silnici.
Ve Mšeci jsme usedli do restaurace Na Knížecí a dali si pořádný pozdní oběd. Odtud to pak bylo už pořád lesem z kopečka, dojeli jsme na Kejkol a přes Libovici a Studeněves pak do Slaného a do Country baru. Tady už jsme dali zase jen pivko a navíc horké maliny.
Počasí nám přálo a byl to super výlet.