Zdonucení

V roce 2002 se zdálo, ze kapela zanikla. Následující stránky jsou o tom, jak to bylo, a trochu o tom, jak to bylo dál.

 
Zdonucení je kapela, ve které hraju. Ona se tak vlastne nejmenuje, nebot na zádném jméne jsme se zatím neshodli, také jsme o to nijak zvlást neusilovali. Kuba tomu ani neríká kapela, ale sbor. Název Zdonucení vymyslel Dusan a mne se líbí.

Kdo v kapele hraje       Co hrajeme       Historie kapely       Soucasnost kapely       Budoucnost kapely       Chystaná vystoupení       Fototéka kapely

Kdo v kapele hraje:

Co hrajeme:

    Skotské a irské lidové balady, z drtivé vetsiny od Asonance. Dále neco od Spirituál Qintetu a k tomu nejaké drobky. Následující seznam odrází stav kolem roku 2002. Dnes hrajeme predevsím vánocní písne.

Konkrétne:

(* ... teprve zkousíme)
 

Historie kapely:

    Kapela vznikla na samotném zacátku roku 1997, po Pulnocní, kde Dusan slysel Kubu, jak zpívá, a rekl mu, ze hezky zpívá a ze by meli zalozit kapelu. Mozná to ríkal i Kuba Dusanovi, to uz nevím.
    Puvodní slození kapely, pokud vím, bylo: Mísa Králová, Zuzana Mohylová, Dana Peteríková, Dusan Janovský, Jakub Judl.
    Nekdy kolem brezna toho roku 1997 byl na zkouskách nekolikrát i Robin (tj. Petr Vasek), ale pak rekl, ze ho to nejak nebaví. V Tanvaldu, kde jsme byli se skauty o jarní prázdniny, jsem byl do kapely prizván já. Vubec jsem se na to necítil, rekl jsem Dusanovi, ze ne, protoze bych jim to kazil, ale on rekl, na to at nekoukám. Tak jsem na to nekoukal a sel do toho.
    V kvetnu roku 1998 jsme meli první koncert v klástere u slánského hrbitova. Mel úspech, predevsím proto, ze jsme si na nej pozvali nase príbuzné a známé. Delali jsme chyby, asi kazdý jsme si vybrali svou slabou chvilku. Hrál tam s náma na buben (takovej kulatej) Kungfín, ale pak v kapele nezustal.
    Málem bych zapomnel, v léte jsme pak meli jeste jeden koncert (nadlouho poslední), a to na Lavente, tj. v tábore u Tisu u Blatna, kde jsme úcinkovali jakozto vesnická kapela na dozínkách (záver táborové hry). Koncert mel úspech predevsím díky Dusanove schopnosti improvizovat.
    Na konci roku 1998 pribyla do kapely Hanka Srbková (jakozto zpevacka).
    Na zacátku roku 1999 Dusan rekl, ze uz s námi nebude hrát. Nikdo se za to na nej nemohl zlobit, nebot uz dlouho ríkal, ze ho to s námi nebaví a ze nemá cas chodit na zkousky, na které se nikdo nepripravuje, coz mel skoro pravdu, alespon v mém prípade.
    Abychom se nerozpadli, museli jsme sehnat jiného kytaristu. Proti Tacovi byly dve osoby, proti Kungfínovi jsme byli taky dva, ale ne úplne stejní jako proti Tacovi. Proti Standovi Kohouskovi nebyl nikdo (taky ho krome mne a Jakuba nikdo neznal). Takze jsme oslovili Standu a on to vzal. (Obcas si deláme srandu, ze bychom mohli dát o Standovi znovu hlasovat, hlavne dívky by ted prý lépe vedely, co s rukama. (Inu, Standa má na vsechny velký vliv.))
    Na podzim roku 1999 jsme se rozhodli usporádat vánocní koncert. Dusan projevil prání s námi opet zpívat, coz jsme prijali s radostí. Takze Dusan se vrátil.
    Zhruba ve stejnou dobu se k nám pridal Lukás Kozák (Vajícko) s baskytarou. To je velmi podstatná zmena ve zvuku.
    V tomto devíticlenném slození jsme usporádali dva vánocní koncerty, jeden v kostele v Turanech (bez Standy), druhý v klásteru u hrbitova, v tamní kapli. Myslím, ze se docela vydarily, z druhého existuje i nahrávka.
    Po Vánocích z kapely odesel Standa Kohousek. A Vajícko s námi byl vlastne jen na vánocní koncerty.
    18. kvetna 2000 jsme ve ctyrech (Hanicka, Dusan, Jakub a já) vystoupili se tremi písnickami na zahájení výstavy fotografií z Francouzské Guiney v Rodinné skole ve Slaném. Hráli jsme Dó tambóirín poirt, Rozkvetlé zahrady mé lásky a Filimi.
    Povzbuzeni úspechem lonských vánocních koncertu, usporádali jsme i v roce 2000 vánocní koncert, tentokrát jen jeden, a to opet v kostele v Turanech. Mel jsem v tu dobu zánet slach na rukách, takze na kytaru hrál jen Dusan. Zuzka byla zaneprázdnená skolou, takze s námi nenacvicovala ani nehrála. Vajíckovi jsme nejak nestihli ríct vcas, nekterí ani nechteli, takze jsme hráli bez nej. Pripravili jsme si pár nových písnicek, ale vetsinu starých. Byl to celkem propadák, moc nám to neslo. Lidé presto tleskali.
   Téhoz roku jsme zpívali ve stejném slození na "pulnocní" msi (konala se v deset vecer) v kostele v klástere bosých karmelitánu ve Slaném asi sest koled a vánocních spirituálu, po skoncení mse jsme jeste pridali asi pet dalsích vánocních písnicek, to se snad celkem povedlo.
   Zacátkem jara 2001 jsme se snazili pripravit neco na jarní koncert, ale nezdarilo se - chybel repertoár a nátrojová zrucnost.
   V ríjnu 2001 jsme zacali nacvicovat znovu na vánocní koncert. Tentokrát nám chybel i Kuba - odjel do Indie. Oslovili jsme Standu, ale ten nechtel, má toho prý moc. Skoro vcas jsme rekli Vajíckovi, takze s námi nakonec hrál (ovsem témer s námi necvicil). Nacvicili jsme mnoho nových písnicek. Vystoupili jsme 22.12. opet v kostele v klástere u hrbitova ve slození Dana, Zuzka, Hanka, Mísa, Dusan, Vajícko a já. Úcast byla veliká, úspech slusný, kvalita promenlivá (neco mizerné, neco celkem dobré). Koncert uvádela Dana a reakce byly pozitivní. Dusan mel premiéru na housle - v Parvulus nobis nascitur - úspech veliký.
   24.12. jsme si zopakovali pulnocní s témer stejnými sesti písnickami, tentokrát bez písnicek na konci. Chybel stále Kuba a navíc Hanka, které se nechtelo. Dana zapadla autem do záveje, vytlacovala je, takze prijela az ke konci první písnicky - to byl dost propadák - Mísa bez Hanky neudrzela tóninu a rozjeli jsme se. Jeste jednou nám to ujízdelo, a to v Panácek spí.
   Uz v prubehu roku 2002 se ukazovalo, ze úplne zanikneme. Dusan se vyjádril, ze s námi o dalsí Vánoce uz zpívat nebude, leda bychom ho premlouvali, coz samozrejme nepripadalo v úvahu. Kuba se odstehoval do praveku. Pri nácviku na Vánoce v roce 2001 jsme navíc meli dost neshod, které jsem asi hlavne já tezko nesl - napr. neochotu nekterých ucit se v druhé sloce v jednom taktu jiné délky not nez v první, ignoraci délky koncových not, favorizování nekterých clenu jinými, lidé se nedostatecne pripravovali na zkousky, bylo tezké shodnout se na repertoáru, vetsina nebyla ochotna hrát na zádný nástroj, protoze by museli doma cvicit nebo se stydeli atd..
   To nemelo budoucnost a muselo to v té podobe skoncit, coz je trochu skoda. Tím prozatím koncí historie kapaly, které jsem chtel ríkat Zdonucení.
 
Mezihra:
   Jelikoz ale Danuska vedela, jak moc chci v nejakém sboru zpívat, rozhodla se dát neco dohromady. Vyvinula velké úsilí a sehnala pár lidí, ochotných a schopných secvicit vánocní koncert. V novém slození odmítla zpívat Hanka, Dusan, jak receno, to odmítl predem, Kuba byl fuc, Mísa nemela pres týden na zkousky cas, takze ze staré gardy jsme zustali jen Dana, Zuzka a já. Pribyl Láda Schneider a Martina Dragounová, dále pres Martinu Sasa Ambrozová a Viola Benesová a pres ne jeste Petra dríve Chodorová.
   Ani tohle ale není splnení mých snu. Nehrajeme uz skoro na zádné nástroje, Zuzka odmítá housle kompletne, Láda odmítá hrát na celo, Dana na flétnu. Jen Sasa hraje na piáno a spolu s Martinou na flétny. Vse je na poslední chvíli, moc nám to nejde a tvurcí atmosféra kde nic tu nic. Neshody a problémy jsou i v tomto slození. Sasa s Violou nebudou zpívat Adeste fideles v úprave pana Hevesiho, na coz Danulka sehnala a rozkopírovala noty pro jednotlivé hlasy. Jinou verzi ale nedodají, prestoze ríkají, ze ji nekde doma mají. Láda nebude ukazovat zacátky písní tak, aby se toho dalo chytit. Nekdy prílis mnoho hudebního vzdelání skodí. Navíc si do príste nepamatuje, jak to minule ukazoval. Viola nebude zpívat Den preslavný s nedostatecne starými slovy. Navíc vsechna sóla sopránu zpívá automaticky Viola, coz nekdy není stastná volba. Na zkousky nemáme moc casu. Láda se nestíhá pripravovat, nestíhá vcas chodit na zkousky (to druhé není jeho vina, ale problém to je). Viola se také nepripravuje, vse se dohání na zkouskách. S kytarou Viola také zpívat nebude. Ze by se udelala vlastní úprava nejaké písne, neprichází v úvahu. Zuzana je vetsinou pro to, radsi vubec nic nedelat a na vsechno se vykaslat. Sasa se nebude ucit Pastýrskou msi na piáno.
   Zdá se, ze presto nacvicíme pár písní vcetne cásti Pastýrské mse a ze to zazní na pulnocní v Husove dome v jedenáct vecer. Nacvicíme je ale silné slovo.
   Presto jsem velmi rád, ze nekde zpívám. Clenství v tomto novém sboru mi dává nové zkusenosti. Ukazuje se také, jak moc se ve zpevu zhorsuji, pokud nikde nezpívám, navíc ted v dobe, kdy mám rozbitou kytaru. V novém sboru jsou jisté tendence, ze bychom se scházeli po Vánocích dále, ale já na to moc nesázím, i kdyz to vítám.
   Nakonec ovsem nekterí clenové zavrhli tezsí kusy, tedy Pastýrskou msi, a na pulnocní zaznely jen jednoduché písne. Pak se toto sdruzení pro naprostou neslucitelnost povah rozpadlo.
 
Pokracování:
   V roce 2003 kapela neexistovala, pokud vím, a az v roce 2004 dal na Vánoce Dusan dohromady neco s Mísou, Hankou a nekolika novými lidmi. V roce 2005 se slození kapely vrátilo témer do puvodu, pribrali zpet Kubu, který se vrátil z praveku, a Zuzanu, navíc byli Jeroným a Katka. Na podzim 2006 pozvali zpet do kapely i mne a Danu, ale jen já jsem chtel.
   S castými absencemi Jeronýma se ale tezko zkouselo a nakonec Dusan rekl, ze do Vánoc nemá cas se scházet. Takze jsme upustili od koncertu v kostelech a usporádali jen dva skorokoncerty - verejnou zkousku v Matouskove vinárne pro príbuzné a vánocní zpívání pro nemocné na oddelení interny ve slánské nemocnici. Obe akce byly velmi povedené.
   Rok 2007 byl uz mnohem úspesnejsí. Jeroným z kapely odesel, protoze nechtel jezdit na zkousky do Slaného. Do kapely se vrátila Dana. Mísa s námi necvicila, nebot byla s Brouckem v Brazílii. Nacvicili jsme pekný vánocní koncert, na kterém nakonec byla i Mísa, která pár dní predtím priletela.
   Hráli jsme dvakrát, v sobotu 22.12.2007 v kapli na námestí ve Slaném a v nedeli 23.12. v kostelíku v Lidicích u Slaného. Oba koncerty se celkem vyvedly, jen v Lidicích byla zima. Dana to celé pekne uvádela, na internetu si predem vyhledala informace o tradicních vánocních zvycích a pak o nich povídala, kdyz jsme s Dusanem ladili. I v nemocnici jsme zahráli.
   Koupil jsem si basovou flétnu a do dvou písnicek na ni zahrál. Nebyla moc slyset, ale aspon pekne vypadá.
 

Soucasnost kapely:

    Tak nejak podivne kapela prezívá.
 

Budoucnost kapely:

    Asi udeláme zase vánocní koncert, ale kdo ví.
 

Chystaná vystoupení:

    Mozná o ty Vánoce.