1) S cizí ženou v cizím pokoji
   zdá se, že tu pro mne končí jeden flám.
   Na to, kde se začal, marně vzpomínám,
   jsem jak vagón, když ho odpojí.
   S cizí ženou v cizím pokoji,
   když jsme jednou tady, tak by nemělo
   být jinak nežli pěkně veselo,
   proč oba dva teda chcem' zívat až běda?
   Jsme jak zašlí svatí v orloji
   já a cizí žena v cizím pokoji.
   Ná na na na, ná na na na, ná na na na, ná na na na.

2) S cizí ženou v cizím pokoji,
   tam kde starý fíkus tiše uvadá,
   ani on už není, co byl zamlada,
   takhle skončí, kdo se spokojí
   s péčí ženy v tomhle pokoji.
   Kdo mě zná, ten řek' by: to je k nevíře!
   Budík, který tiká na dně talíře,
   ten jako by věřil a nestranně měřil,
   kdo se bojí a kdo nebojí,
   když je s cizí ženou v cizím pokoji.
   Ná na na na, ná na na na, ná na na na, ná na na na.

3) S cizí ženou v cizím pokoji
   nějak nejsem ve své kůži, řekl bych.
   Snad tu schází něha, snad tu schází hřích,
   nejspíš mi tu schází obojí.
   S cizí ženskou v cizím pokoji
   proč jsem předně vůbec a proč v pyžamu?
   Proč se dívám, jak jí zbytek salámu,
   proč neřeknu madam, tak sbohem, já padám.
   ???
   Ná na na na, ná na na na, ná na na na, ná na na na.
   Já padaam, daam, daam, daam, já padám.

4) Proč ta žena v tomhle pokoji
   mi však pořád tolik známá připadá,
   stejně jak ten pokoj, jak ta nálada,
   jako rána, co se nehojí?
   S cizí ženou v cizím pokoji
   už jsem dlouho nebyl, já to nějak splet'.
   Byl jsem tam, kde bydlím nejmíň dvacet let,
   a to, co mám v domě, je rozhodně pro mne.
   Stejně jako chůze v postroji,
   jsem tu se svou ženou ve svém pokoji.
   Ná na na na, ná na na na, ná na na na, ná na na na.