Jirkův deníček

květen 2006

Inspirován Dušanovým deníčkem píši deníček vlastní, kde budu psát drobné poznámky, události, postřehy a názory, samozřejmě především své.
V genezi stránky se budu zmiňovat jen o závažnějších změnách v deníčku.
Řazeno inverzně chronologicky.
Postupem času zjišťuji, že si sem raději a raději zapisuji osobní zážitky - pro své potěšení při vzpomínání.

(seznam deníčků z ostatních měsíců a let)


 
Vstup do Hlavní štoly u Malé Ameriky uzavřen
28. května 2006

Chtěl jsem své sestře Martině a švagrovi Honzovi ukázat štoly u Malé Ameriky. Dnes jsme se tam s nimi spolu s Danou konečně vydali, i přes nevalné počasí.

Naposledy jsem tam byl v říjnu 2001. Nebyl jsem si jist, zda najdu cestu k Pustému lomu, ale nakonec se celkem bez oklik zdařilo. Potok po cestě byl po deštích trochu větší, a tak jsem musel Martinu a Danu postupně přenést, maje goráče. Honza přenést nechtěl a ve svých polorozpadlých teniskách přebrodil sám. U Pustého lomu jsme slezli opatrně po mokrých kamenech dolů, vlezli do otvoru v protější stěně a zapálili svíčky (baterky majíce jen v záloze, neboť se svíčkami je to to pravé dobrodružství).

Ušli jsme však jen pár kroků a narazili jsme na tak předimenzovanou mříž, že by snad odolala i tanku. Tak moc chtěli ti, kdo ji tam dali, zabránit komukoli dalšímu ve vstupu. Byl jsem z toho velmi znechucený a hodně zklamaný. Nezbývalo než vylézt ven. Došli jsme pak na žlutou značku a u Malé Ameriky se naobědvali. Pak jsme sešli k vápence Mořina, kde je další vchod do Hlavní štoly, podlezli plot, ale nevzpomněl jsem si, kudy jsme šli tenkrát dolů, resp. zespoda nahoru, aby se člověk vyhnul hlídačům.

Vzdali jsme to tedy, došli do vesnice Mořina a po žluté obešli Velkou Ameriku, šli dále kolem Mexika a z druhé strany Vápenky. Za plotem jsme viděli hlídače se dvěma vlčáky na obchůzce. Po chvíli jsme došli zpátky k Malé Americe. Tam jsme ze žluté uhnuli na severozápad, prošli kolem pobořených domků a díry pod kořeny stromu a pak jsme ztratili směr. Po troše bloudění až kolem lomu Čeřinka jsme ale nakonec přeci jen došli do Bobovic, za kterými jsme měli auto.

Teď večer jsem se podíval na internet a našel o uzavřených vstupech do Hlavní štoly pár informací, z nichž tu uvádím neuspořádaný výtah:


 
Zase bruslíme
22. května 2006

Včera jsme byli s Danou letos potřetí na kolečkových bruslích. Baví nás to, je to dobrý pohyb pro tělo. Už se umím dobře otáčet z jízdy pozadu do jízdy popředu, ovšem jen pravotočivě. Levotočivě mi to jde hůř. Učím se otáčet z jízdy popředu na jízdu pozadu, ale to je těžší. To mi jde trochu levotočivě, ale téměř vůbec pravotočivě. Ale věřím, že tréninkem se to zlepší.

Zatím jsme byli jen ve Slaném a okolí. Dobře se bruslí u nové zástavby ve Studněvsi, a také nahoře u dolu před Mitsubishi. Na Slavoji jsme si zkusili některé atrakce skejtařů, to byla legrace, jak jsme byli opatrní a jezdili skoro jen dole po rovince.