Inspirován Dušanovým deníčkem píši deníček vlastní, kde budu psát drobné poznámky, události, postřehy a názory, samozřejmě především své.
V genezi stránky se budu zmiňovat jen o závažnějších změnách v deníčku.
Řazeno inverzně chronologicky.
Postupem času zjišťuji, že si sem raději a raději zapisuji osobní zážitky - pro své potěšení při vzpomínání.
V pátek jsme byli s Danuškou na výletě v Příbrami. Udělali jsme tam spousty nákupů, dokonce jsme konečně koupili látku na závěsy v obýváku. Prodavačky byly příjemné a celá hlavní nákupní zóna byla moc pěkná.
Po poledni jsme příjemně poobědvali v obchůdku se zdravou výživou na hlavní třídě a pak jsme se vydali po 365 krytých Svatohorských schodech na Svatou horu.
Na Svaté hoře je klášter zasvěcený Panně Marii. Jde o poutní místo s dlouhou historií. Moc se nám líbily fresky na stěnách a stropech na nádvoří. Ovšem po prvním snímku nám zakázali dál fotit. Zajímavý byl rovněž zlatostříbrný oltář v centrální kapli.
Klášter je volně přístupný poutníkům, ale turisté mohou vstoupit jen v rámci organizované prohlídky. Alespoň to tak psali na informační desce. Tvářili jsme se tedy jako poutníci a areál si procházeli sami.
V muzeu jsme si koupili pár věcí a paní prodavačka nás pak přifařila zdarma k začínající organizované prohlídce. Viděli jsme tak kaple, kam bychom se jinak jako soukromí návštěvníci nedostali, konkrétně čtyři kaple v rozích nádvoří a jednu umělojeskynní o patro níže, kam se chodí zvenku.
Těsně před zavírací dobou jsme si ještě stihli nakoupit dole v podhůří něco malého k svačině. Už se šeřilo, když
jsme to jedli v malém parku u parkoviště.
Zaujal mě film Exorcismus Emily Roseové. Byl natočen na motivy skutečné události ze sedmdesátých let v Německu, kdy mladá dívka zemřela na podvýživu poté, co na ní byla provedena řada obřadů vymítání ďábla. Rodiče a oba zúčastnění mniši byli postaveni před soud a odsouzeni k velmi tvrdým trestům. Film vypráví o tom soudním procesu, ovšem od skutečnosti se odklání.
Z Amazonu jsem si objednal knihu, která pojednává podrobně o tom, co se tenkrát opravdu odehrálo (alespoň podle svědectví).
Jmenuje se Exorcism of Anneliese Michel (ve filmu byla jména změněna). Jsem asi v půlce a zatím nevím, co si o tom myslet.
Dnes jsem dělal další Šankha-prakšálanu, jogínskou očistu střev,(předchozí: 10. září). Dělal jsem to ráno a šlo to hladce. Začalo mě totiž zase bolet v krku. Po dvou dnech se mi ulevilo.
Šahkha-prakšálanu dělám podle tohoto článku, který je téměř doslova převzatou kapitolou z knihy André Van Lysebetha: Zdokonaluji se v józe.