Inspirován Dušanovým deníčkem píši deníček vlastní, kde budu psát drobné poznámky, události, postřehy a názory, samozřejmě především své.
V genezi stránky se budu zmiňovat jen o závažnějších změnách v deníčku.
Řazeno inverzně chronologicky.
Postupem času zjišťuji, že si sem raději a raději zapisuji osobní zážitky - pro své potěšení při vzpomínání.
V pátek večer odlétáme do Thajska. Finišujeme přípravy, máme zaplacené i dvě letenky po Thajsku, zamluvené auto v půjčovně v Chiang Mai, téměř
kompletní plán cesty i s vybraným ubytováním, naplánované přesuny.
Koupil jsem si nový stativ - Velbon Ultra Maxi F. Není tak stabilní jako můj druhý stativ, Velbon CX 540, ale je o půl kila lehčí (0,99 kg) a složený
měří jen 36 cm. V Thajsku bude velkou úlevou, když nebudu mít přes půl batohu stativ :-).
Dnes jsem provedl další, už třináctou Šankha-prakšálanu, jogínskou očistu střev (předchozí: 30. prosince).
Řekl jsem si, že bude před Thajskem dobrá.
Za necelý měsíc odlétáme do Thajska. Z Amazonu z Ameriky jsem objednal úplně nové vydání průvodce Rough guide
po thajských plážích a ostrovech. Objevili jsme v něm dva nové zajímavé ostrovy. Zařadíme je do plánu cesty.
Právě jsme se s Danou vrátili ze slánského kina, kde jsme byli na novém Menzelově filmu Obsluhoval jsem anglického krále. První půlhodina mi přišla výborná, další hodinu a půl jsem se nudil. Asi samotná Hrabalova literární předloha neskýtala žádnou zajímavou zápletku a samotné zpracování postrátalo tempo a rytmus. Film se odvíjel stále stejným tempem bez změny atmosféry, bez zápletek, celkem plitce a bez nápadu. Bez příběhu, který by stálo zato vyprávět.
Příště půjdu do jiného kina. Obraz ve slánském kině se neustále chvěje, poskakuje mírně nahoru a dolů.
Dnes jsme s Jardou, Bigbodym, a Robertem Horou pařili hry u Radovana v Brandýsku. Od půl desáté do dvanácti jsme zápasili s instalací her a s jejich spuštěním a propojením, celé odpoledne už šlo všechno hladce.
Nejdřív jsme se postříleli ve zDoomovi. První hru nějak moc vedl Radovan, který seděl o patro výš, tak jsme se proti němu tajně spojili. Ale nepomohlo to, nepřibývaly nám fragy. Další hru jsem vyhrál já. Jarda to nemohl snést a vzápětí mě rozmetal v partičce jeden proti jednomu. Následně nás zase Jarda ostudně dvakrát rozdrtil v AOE 2. Nakonec jsme dali boj v týmech o vlajky v BZFlagu, kde jsme byli s Jardou neporazitelná dvojka.
Večer jsme uzavřeli promítáním Terminátora, když předtím odjel Jarda, kterému končily vycházky, a Robert dal telefonické kázání dospívající sestře.
Simča nám připravila výborný oběd a sama se bavila někde v Praze s kamarádkami. Přijela k večeru
a před Terminátorem dala přednost televizi, kde v Drákulovi obdivovala hubeného Genzera.
Koncem ledna jsme byli s Danou na tradičním výjezdním semináři s mojí prací na horách, letos
znovu na Kvildě na Šumavě. Měli jsme štěstí, po neobvykle teplém prosinci a lednu napadl během našeho
pobytu první pořádný sníh a mohli jsme i na běžky. Tedy potom, co lesáci odklidili stromy popadané
po vichřici a vydali zákaz vcházení do lesa. Naše výlety měly díky tomu napínavou atmosféru. Připadal
jsem si jako za komoušů, kdy byly tyto oblasti součástí uzavřeného pohraničí a odvážlivci se snažili
přeběhnout do svobodnějších zemí.
Konečně se dostávám k tomu, napsat sem o filmu Loose Change, který změnil můj pohled na USA a především na současnou americkou vládu.
Jde o film, který je volně ke stažení z internetu a který ve strhujícím tempu odhaluje zásadní nesrovnalosti v oficiální verzi událostí kolem 11. září 2001. Přesvědčil mě, že teroristické útoky nebyly tím, za co je americká vláda vydává, a že neproběhly tak, jak tvrdí. Film neříká, jak to bylo, jen jasně ukazuje, že to nebylo tak, jak se říká, a požaduje vyšetřování. To je ovšem zakázáno. Doporučuji všem ke shlédnutí, je to ohromující.